Znáte ten pocit, když se v noci zadíváte na oblohu plnou hvězd a přemýšlíte, co všechno se tam nahoře skrývá? Jedna tečka, která lidi fascinuje od nepaměti, má načervenalý nádech. Mars. Planeta, kterou jsme si zvykli vnímat jako chladnou a prašnou kouli. Jenže tato představa je velmi zjednodušená. Rudá planeta je ve skutečnosti plná dramatických extrémů a geologických divů, které dalece přesahují naši pozemskou představivost.
Pojďme se společně podívat na největší zajímavosti o Marsu, které vám ukážou tuto planetu v úplně novém světle. Zapomeňte na stereotypy, tohle je skutečný, syrový a naprosto fascinující Mars.
1. Modrý západ slunce: Víte, proč je soumrak na Marsu modrý?
Představte si, že stojíte na povrchu Marsu. Kolem vás je nekonečná krajina v odstínech okru a rzi. Den se chýlí ke konci, ale místo ohnivě rudé podívané se stane něco magického. Obloha kolem zapadajícího Slunce se zbarví do ledově modré barvy.
Jak je to možné? Vše je o tom, jak se světlo chová v atmosféře Marsu. Ta je sice velmi řídká, ale plná jemného načervenalého prachu.
- Na Zemi: Hustá atmosféra rozptyluje modré světlo, proto máme modrou oblohu a červené západy slunce.
- Na Marsu: Je to přesně naopak. Jemné prachové částice během dne propouštějí červené světlo (obloha je narůžovělá), ale při západu slunce, kdy paprsky letí atmosférou pod malým úhlem, dochází k rozptylu červeného světla a k vašim očím se dostane především to modré. Výsledkem je éterický, modrý západ slunce, který dokonale vystihuje charakter této vzdálené planety.
2. Olympus Mons: Nejvyšší sopka sluneční soustavy je 3x vyšší než Everest
Na Zemi jsme pyšní na Mount Everest a jeho úctyhodných 8 848 metrů. Ve sluneční soustavě je to ale jen malý kopeček. Skutečný šampion v horské lize se jmenuje Olympus Mons (Hora Olymp) a nachází se právě na Marsu.
Tato štítová sopka se tyčí do neuvěřitelné výšky přes 22 kilometrů! To je téměř třikrát více než Mount Everest. Její základna je navíc tak obrovská, že by pohodlně pokryla celé Polsko. Vznikla díky tomu, že Mars na rozdíl od Země nemá pohyblivé tektonické desky. Horká skvrna v plášti planety tak mohla miliony let chrlit lávu stále na jednom místě, dokud nevyrostl tento gigant.
3. Rok na Marsu trvá téměř 700 dní. Jak se tam počítá čas?
Zatímco my slavíme narozeniny každých 365 dní, na Marsu byste si počkali podstatně déle. Jeden marťanský rok, tedy doba potřebná pro oběhnutí Slunce, trvá celých 687 pozemských dní. Je to dáno tím, že Mars je od Slunce dál a jeho oběžná dráha je výrazně delší.
To má za následek i mnohem delší roční období. Marťanský den, zvaný „sol„, je naopak skoro stejně dlouhý jako ten náš – trvá 24 hodin a 39 minut. Pro budoucí kolonisty by tak denní rytmus nebyl problém, ale zvyknout si na téměř dvouleté cykly by byla výzva.
4. Zvuky z jiné planety: Jak zní vítr na Marsu?
Díky mikrofonům na roveru Perseverance už víme, že Mars není úplně tichý. Zvuk se zde ale chová zcela odlišně. Kvůli extrémně řídké atmosféře (méně než 1 % hustoty té pozemské) je zvuk:
- Tišší a tlumenější: Zvukové vlny se šíří mnohem hůře.
- Pomalejší: Rychlost zvuku je zde jen cca 240 m/s (na Zemi 340 m/s).
- Ořezaný o výšky: Atmosféra pohlcuje vysoké frekvence, takže zvuky jsou hluboké a dunivé.
Nahrávky odhalily strašidelné, nízkofrekvenční hučení větru, vrzání kol roveru a dokonce i bzučení vrtulníku Ingenuity. Tyto autentické zvuky z Marsu nám dávají unikátní možnost vžít se do atmosféry jiného světa.
5. Valles Marineris: Grand Canyon na steroidech
Pokud je Olympus Mons králem hor, pak Valles Marineris (Údolí Marineru) je císařem všech kaňonů. Tento obří systém kaňonů se táhne podél rovníku planety v délce přes 4 000 kilometrů – to je jako vzdálenost napříč celými Spojenými státy.
V nejhlubších místech dosahuje hloubky až 7 kilometrů, což je téměř sedmkrát více než u pozemského Grand Canyonu. Na rozdíl od něj ale Valles Marineris nevznikl erozí řeky. Jedná se o obří tektonickou prasklinu v kůře planety, která vznikla pnutím při formování nedaleké vulkanické oblasti Tharsis.
6. Phobos a Deimos: Dva odsouzené měsíce Marsu
Mars má dva malé měsíce, Phobos (Strach) a Deimos (Děs). Nejsou to ale krásné sféry jako náš Měsíc; vypadají spíše jako dva tmavé, hrbolaté asteroidy. Dlouho se věřilo, že je Mars zachytil z pásu asteroidů, ale dnes se vědci přiklánějí k teorii, že vznikly z trosek po obří srážce v dávné minulosti.
Nejdramatičtější je osud většího z nich, Phobosu. Obíhá tak blízko, že se k Marsu neustále přibližuje. Zhruba za 50 milionů let ho čeká nevyhnutelný zánik: buď se zřítí na povrch, nebo ho slapové síly roztrhají a vytvoří kolem Marsu prstenec.
7. Extrémní počasí: Od prachových bouří po mráz -140°C
Počasí na Marsu je skutečně brutální. Teplota na Marsu se vyznačuje obrovskými výkyvy. Zatímco na rovníku může v létě v poledne vyšplhat k příjemným +20∘C, v noci klesá až k −80∘C. V polárních oblastech v zimě pak teploty padají až k mrazivým −140∘C.
Jednou za pár let se navíc na Marsu rozpoutají globální prachové bouře. Tyto bouře dokážou zahalit do oranžového oparu celou planetu na několik týdnů, což představuje obrovské riziko pro solární panely sond a budoucí mise s lidskou posádkou.
Závěr
Mars je mnohem víc než jen červená tečka na obloze. Je to svět kontrastů, svět modrých západů slunce a největších sopek, svět tichých zvuků a pekelných bouří. A i když je to místo nehostinné a drsné, je svým způsobem nádherné a stále čeká na to, až jeho další tajemství odhalíme.
Která zajímavost o Marsu vás nejvíce překvapila? Dejte mi vědět v komentářích!
Často kladené otázky (FAQ)
Je na Marsu život?
V současnosti nemáme žádný důkaz o existujícím životě na Marsu. Vědci ale našli mnoho indicií, že v dávné minulosti byly na Marsu podmínky pro život příznivé – existovala zde tekutá voda. Mise jako Perseverance pátrají po stopách minulého mikrobiálního života.
Můžeme na Marsu dýchat?
Ne. Atmosféra Marsu je tvořena z 95 % oxidem uhličitým a je extrémně řídká. Pro pobyt na povrchu by lidé potřebovali skafandr s vlastním přívodem kyslíku.
Jaká je gravitace na Marsu?
Gravitace na povrchu Marsu je přibližně 38 % té pozemské. To znamená, že člověk vážící na Zemi 100 kg by na Marsu vážil jen 38 kg. Mohli byste tam skákat mnohem výše a dál.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
