Existují tabulky, které vám změní den. A pak je tu tahle co udělal Michal Bláha – porovnání státního rozpočtu České republiky na rok 2026 oproti tomu, co se schválilo v roce 2025. Žádná excelová nuda. Tohle je regulérní detektivka s prvky tragikomedie a lehkého hororu. A vy jste její hlavní postava. Protože každý řádek v téhle tabulce říká něco o tom, co bude (nebo nebude) fungovat. Kde stát utahuje opasek. A kde – překvapivě – rozvazuje měšec.
Rozumějte: nejde jen o to, kolik miliard sem a kolik miliard tam. Jde o to, jaké má tenhle stát priority. A upřímně? Při pohledu na některé položky se chce člověku buď smát, nebo brečet. Podle toho, kolik mu zbývá do důchodu.
Co vlastně ta tabulka o státním rozpočtu 2026 říká?
Před sebou máme krásně zbarvenou tabulku tří číselných sloupců:
- První sloupec: Rozpočet na rok 2025 (schválený).
- Druhý sloupec: Návrh rozpočtu na rok 2026.
- Třetí sloupec: Procentuální změna (2026/2025).
A teď to hlavní – ty barvy. Červená signalizuje sešup dolů, zelená růst. A tam, kde je to sytě rudé nebo radioaktivně zelené, se děje něco zásadního.
Kdo přišel o nejvíc? Seznam škrtaných favoritů
Na úplném dně najdeme tři instituce, kterým stát seškrtal rozpočet nejrazantněji:
1. Digitální a informační agentura (DIA)
- Zkráceno o 800 milionů Kč (ze 2,86 mld na 2,06 mld)
- Pokles: -28,7 %
Jestli jste někdy nadávali na datové schránky, portál občana nebo neschopenky, tady se to všechno škrtá. DIA má teď o třetinu méně na digitalizaci. Možná že papír a poštovní holub zažijí comeback?
2. Ministerstvo zdravotnictví
- Minus téměř 4,7 miliardy Kč
- Pokles: -26,7 %
Tohle je bolestivé. V době, kdy zdravotníci odcházejí, nemocnice padají na nos a čekací lhůty na vyšetření se měří na měsíce, se škrtá v rozpočtu zdravotnictví. A ne málo. Z 17,6 mld jsme spadli na 12,9. Jestli jste si říkali, že na preventivní prohlídku se objednáte „někdy na podzim“, možná rovnou skočte do lékárny.
3. Ministerstvo dopravy
- Škrtnuto přes 33 miliard Kč
- Pokles: -23,7 %
Méně peněz na dálnice, silnice, železnice, mosty… Možná se letos konečně naučíme jezdit po polňačkách. Nebo si zvykneme na díry, které v silnici už nejsou překážka, ale orientační bod.
A dál? Snižování pokračuje…
- Český statistický úřad: -19 % (na co taky čísla, že jo?)
- Ministerstvo kultury: -15,8 % (protože čtení, divadla a filmy nejsou tak důležité jako… třeba nové židle na MPO?)
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: -5 %
- Kancelář prezidenta republiky: -11 %
- Úřad vlády: -4 %
- Ústavní soud: -2,7 %
- Ministerstvo spravedlnosti: -1,9 %
A teď se na chvíli zastavme. Školství, zdravotnictví, kultura, spravedlnost. Čtyři pilíře státu. A všechny šly dolů. Některé výrazně. Pokud vám to připadá jako tahání střešních tašek z domku z karet, nejste sami.
Kdo dostal přidáno? A někdy pořádně
Zatímco zdravotnictví nebo doprava musí utahovat opasky, některé úřady zažívají zelený růstový boom, o jakém si může nejedna firma nechat zdát. Kdo si tedy řekl o víc – a dostal?
1. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
- Z původních 35,8 miliard Kč skokem na 66,4 miliardy Kč
- Nárůst: +85,5 %
Tohle není jen tak nějaké přilepšení, tohle je raketový skok. MPO si přilepšilo o více než 30 miliard korun. Pro srovnání:to je víc, než celý letošní rozpočet Ministerstva vnitra. Otázka je, na co všechno ty peníze půjdou – na energetiku? Dotace pro firmy? Startupy? Nebo nové kanceláře?
💬 V době, kdy se škrty tváří jako bolestivá nutnost, působí tohle navýšení trochu jako výhra v loterii. A otázka zní: je MPO opravdu to místo, kde nás spasí budoucnost?
2. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
- Z 13,3 mld na 23,1 miliardy Kč
- Nárůst: +73,6 %
Zajímavé. To samé ministerstvo, které má v gesci turistiku, dotace do regionů a bydlení, si polepšilo o téměř 10 miliard. Přitom bydlení zůstává nedostupné, stavební zákon se pořád kutí a turismus už dávno není v takové krizi jako po covidu. Tak kde je ten konkrétní plán?
3. Český telekomunikační úřad (ČTÚ)
- Z 1,3 mld na 3,4 miliardy Kč
- Nárůst: +156 %
Jedno z největších překvapení tabulky. Telekomunikační úřad, který je pro většinu lidí synonymem pro „úřad, co nic nedělá, ale má vlastní budovu“, dostává o víc než 2 miliardy navíc. K čemu? Na kontrolu trhu? Na Českou poštu (viz níže)? Nebo snad na to, aby konečně dotlačil čtvrtého mobilního operátora do Česka?
📬 Podstatné ale je, že z těchto 3,4 miliardy má podle přílohy rozpočtu jít 2,75 miliardy na pokrytí ztrát České pošty. Ano, té České pošty, která má zavřeno v pátek a rozesílá vám dopisy měsíc :(.
4. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)
- Z 878 mil. na 1,37 miliardy Kč
- Nárůst: +56 %
Tady si přiznejme – v době hybridních hrozeb, útoků na nemocnice, školy a veřejné instituce, je tohle navýšení možná jedno z mála, které skutečně dává smysl. I tak ale nezbývá než doufat, že každý kybernetický milion bude využit efektivněji než heslo „123456“.
5. Správa státních hmotných rezerv
- Z 4 miliard na 5,3 miliardy Kč
- Nárůst: +31 %
Po covidu víme, jak rychle může dojít dezinfekce, roušky i základní léky. Navýšení tady tedy může znamenat, že stát bere krizové zásoby konečně vážně. A to není k zahození – pokud to nejsou zásoby jako „10 let starý respirátor a konzerva s tuňákem z doby před vstupem do EU“.
Další příjemci státního štěstí:
- Kancelář veřejného ochránce práv: +21 %
- BIS (Bezpečnostní informační služba): +19,7 %
- Ministerstvo obrany: +17,8 %
- Ministerstvo financí: +12,7 %
- Český báňský úřad: +11,3 %
- Ministerstvo vnitra: +11 %
- Státní dluh (obsluha): +10 % (z 99 na 110 miliard!)
⚠️ Obsluha státního dluhu si polepšila o 11 miliard, jen kvůli růstu úrokových sazeb a pokračujícím schodkům. Jinými slovy – i kdyby se všechny ostatní položky zastavily, dluh sám o sobě nás rok od roku žere víc. A to je jen cena za to, že si pořád půjčujeme.
Největší kontrasty: Když se rozpočet chová jako nespravedlivý rodič
Víte, co je na tom všem nejzvláštnější? Že některé části státního rozpočtu působí skoro jako kdyby vznikly metodou: „Škrtnem, co je důležité. A přidáme tam, kde se to moc nekontroluje.“
A možná to tak fakt i bylo.
❌ Zdravotnictví mínus 4,7 miliardy
✅ Státní dluh plus 11 miliard
Stát dá o 11 miliard víc na „obsluhu dluhu“, což je hezký pojem pro placení úroků. Jenže zároveň vezme skoro 5 miliard zdravotnictví, které už teď není zrovna v nejlepší kondici. Lidi čekají měsíce na vyšetření, lékaři utíkají do zahraničí, sestry přecházejí na směny do Lidlu, protože to aspoň zaplatí složenky.
A stát řekne: „No tak si poraďte.“ Protože dluh holt nepočká.
❌ Školství mínus 14 miliard
✅ Ministerstvo průmyslu a obchodu plus 30 miliard
Když se říká, že vzdělání je investice do budoucnosti, člověk si představí, že by se mohlo učitelům přidat, vylepšit školy, koupit pořádné pomůcky nebo alespoň papír do tiskárny. Realita? Školství šlo dolů o 5 % – tedy skoro 14 miliard.
Na druhé straně Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se nafouklo jak balon před prasknutím – dostalo skoro dvojnásobek rozpočtu. Jestli v těch penězích bude záchrana ekonomiky, přechod na zelené technologie nebo jen nové kávovary na všech patrech, to už si musí každý domyslet sám.
❌ Český statistický úřad -19 %
✅ Český telekomunikační úřad +156 %
Vážně chceme méně peněz na statistiky – tedy na data, podle kterých se plánují reformy, dávky, investice, školství, důchody, a prakticky všechno? A současně chceme více než dvojnásobek rozpočtu pro ČTÚ, který má na starosti regulaci trhu s operátory a – jak jsme se dozvěděli – i poštu?
Upřímně – třeba bych i ráda viděla rozpis, kam ta třetina z tří miliard opravdu šla. Protože jestli do rozesílání složenek s razítkem, tak klidně navrhnu přechod na kouřové signály. Budou rychlejší.
❌ Ministerstvo spravedlnosti -2 %
✅ Ministerstvo financí +12,7 %
Soudy neplatí faktury, ČEZ jim odpojuje proud, lidi stávkují. A co uděláme? Dáme jim méně peněz. Jo a naopak přidáme ministerstvu, které rozpočet navrhlo. Kruh se uzavírá. Vítejte v české verzi paradoxu.
❌ Ministerstvo kultury -15,7 %
✅ Národní sportovní agentura +4 % (a to už loni měla 8 miliard)
Tahle rovnice je taky krásná. Méně pro knihovny, galerie, muzea, filmové fondy. Více pro sport – i když máme fotbalisty placené jako polobohy a hokejovou halu v každém větším městě. Ale hlavně, že bude kde střílet góly. Nevadí, že nebude co číst.
Co mě fakt překvapilo: Úřady, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli – a přesto dostaly miliardy
- Ústav pro studium totalitních režimů: 220 milionů
Historici jsou důležití. Ale pokud si někdo myslel, že peníze na archivy a výstavy o komunismu půjdou spíš na školství – tak smůla. Tam se škrtá, tady přidává. - Český báňský úřad: +11,3 %
Že vůbec existuje, zjistíte možná až v momentě, kdy vám na zahradě někdo začne těžit lithium. - Grantová agentura ČR: +1,9 %
Ano, věda dostala malinký bonus. Ale třeba Akademie věd dostala navýšení jen o 5 %, což působí jako odměna typu: „Dobře, že ještě pořád něco zkoumáte.“ - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání: +1,1 mil.
A pak že nemá smysl mít doma rádio. Oni si přidají vždycky.
Co z toho vlastně plyne? A proč by vás to mělo zajímat
Když jsem si tu tabulku prohlížela poprvé, říkala jsem si: „To bude jen takové škatulata hejbejte se, každoročně stejný kolotoč.“ Jenže čím víc jsem do toho koukala, tím víc mi to celé začalo připomínat domácnost, kde se šetří na jídle a teple, ale každý měsíc přibude nový gauč a stříbrný stojan na televizi.
Jasně, rozpočet státu není domácnost. Ale principy hospodaření by neměly být úplně mimo realitu. A když vám tabulka říká, že:
- Školství, zdravotnictví a doprava dostanou méně než loni,
- zatímco MPO, MMR, ČTÚ a obsluha státního dluhu dostanou víc,
tak je na místě si položit pár otázek. Třeba:
- Kdo ten rozpočet tvoří – a pro koho?
- Opravdu jsou největší priority státu v souladu s tím, co potřebujeme jako občané?
- A kdo vlastně hlídá, co se s těmi navýšenými miliardami děje?
Můj osobní pohled? Některé výdaje prostě smrdí!
Nejde jen o to, kolik se kde škrtne a kde přidá. Jde o to, jak moc (ne)transparentní to všechno působí.
Některé instituce dostanou stovky milionů navíc a není vůbec jasné, co přesně za to dodají. Ostatním se naopak utáhne smyčka tak, že to poznáme na vlastní kůži – v nemocnicích, školách, na silnicích, na přepážkách.
A co je možná nejděsivější – že se tenhle trend nejspíš bude dál prohlubovat. Protože stát se každý rok víc a víc zadlužuje, obsluha dluhu roste jako na steroidech a rozpočet připomíná jedno velké „záplatování děravé lodi lepící páskou.“
Tak co s tím? Jako občan fakt nejsme bezmocní
Není potřeba být ekonom nebo politik, abyste do toho viděli. Stačí vám základní znalost čtení tabulky a chuť se podívat, kam vaše daně mizí.
Zkuste si:
✅ Najít si přílohu návrhu rozpočtu (ano, i ten C-05-zákon-příloha 4)
✅ Mrknout se na svoje oblíbené ministerstvo nebo oblast (školství, zdravotnictví, věda…)
✅ Porovnat, jestli to, co stát říká v médiích, odpovídá tomu, co plánuje v číslech
A klidně o tom začít mluvit. Sdílet ty informace dál. Protože až se příště budete ptát, proč vaše dítě nemá ve škole informatiku, nebo proč čekáte 4 měsíce na vyšetření u specialisty, možná vás překvapí, že odpověď leží právě v tomhle excelovém přehledu.
Zdroje:
Rozpočet 2026: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/ministerstvo-financi-navrhuje-statni-rozpocet-na-r-61107
Shrnutí? Rok 2026 bude o prioritách. A ty zatím nevypadají moc v náš prospěch
Tohle nejsou neutrální škrty. Tohle je přesměrování peněz – od lidí k institucím, od škol a nemocnic ke strukturám a úřadům, které často ani netušíme, co dělají.
A pokud si někdo myslel, že se z krize proškrtáme, tak tady je realita: Méně za více. Méně peněz, ale větší schodek. Méně výdajů na služby pro lidi, ale více na provoz státu samotného.
Na závěr vám nechám jedinou otázku:
„Kdyby šlo o váš vlastní rozpočet, rozdělovali byste to stejně?“
Já ne. A mám silný pocit, že nejsem sama 🙁
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
