Máme dům o rozloze přibližně 363 m², vytápění je řešené kompletně podlahovkou a před 2 lety jsem přecházel na kotel Viessmann Vitodens 100-W. Většina místností v baráku je příjemně vytopena okolo 22,5 stupně, ale řešil jsem jeden konkrétní problém a to byl právě náš velký obývák. Je to otevřený prostor s kuchyní, velký asi 85 m², a jelikož máme opravdu velká okna až k podlaze, tak když začne foukat nebo se prudce ochladí, pozná to člověk na teplotě u oken právě v obýváku prakticky ihned.
Proč jsem to začal řešit?
Mým cílem bylo nastavit celý systém tak, aby byl dům komfortně vytopený (ideálně na 22–23 °C), a přitom kotel nejel zbytečně na plný výkon, nedocházelo k výkyvům a tlak v systému zůstával stabilní. Překvapivě v tom hrálo roli víc věcí, než jsem čekal a to od topné křivky až po tlak v kotli.
Náš systém – kotel, čidla, dispozice
Vytápění v domě nám zajišťuje kondenzační plynový kotel Viessmann Vitodens 100-W B1HF-25, který má rozsah výkonu 3,2 až 25 kW. Na řízení topení používám hlavně mobilní aplikaci ViCare, ale zároveň mám v obýváku i nástěnný termostat, který mi ukazuje aktuální vnitřní teplotu v největším prostoru baráku.
- Venkovní čidlo mám umístěné nad garáží zhruba ve výšce 3 metrů
- Hlavní obytný prostor je jedna velká místnost (kuchyň + obývák) s velkoformátovými okny (všechna směrem na jih)
- Vytápění je podlahové v celém domě, takže nemáme nikde radiátory
- Kotel řídí tedy vodu do podlahovky + do 300 litrového zásobníku Viessmann, kde mám navíc topnou spirálu, která ohřívá vodu z FVE co máme na střeše.
Když jsem koukal na průměrné hodnoty, tak teplota v obýváku se drží kolem 21,8 °C, ale chtěl jsem to vyladit na spíše 22,5 až 23 °C. Pro mě podstatné bylo to, že jsem nechtěl, aby kotel přetápěl nebo naopak měl výpadky a stále dokola startoval.
Co hlídat jako první? Tlak v kotli Viessmann Vitodens 100-W
Jedna z věcí, kterou by člověk neměl na začátku podcenit je systémový tlak v kotli. Pokud vám kotel ukazuje hodnoty mezi 0,8 a 0,9 bar (pod 1 bar), což už je na hraně, tak je zapotřebí vyřešit tlak. Výrobce sice uvádí, že systém může fungovat od 0,8 baru výš, ale jakmile se dostane pod tuto hranici, může dojít k problémům:
- kotel přestane topit
- čerpadlo nedostane vodu tam, kam má
- v systému se mohou tvořit bubliny
U nás doma mám dopouštění vody do kotle vyřešeno přímo rozvody. Na rozvodu (viz fotka) mám nerezovou pancéřovou hadici mezi ventilem studené vody a topným okruhem. Takže mi stačí před topnou sezónou (pokud chci zvednout tlak) otevřít oba malé kulové ventily na této větvi a během chvilky tlak zvednu klidně na 1,4 baru, což považuju za naprostý ideál.
Můj TIP: Před dopouštěním vždy zkontrolujte, že je máte vytápění vypnuté a v klidovém režimu. Nepouštějte vodu do horkého okruhu pod tlakem – ideální dle návodů je dopouštět, když je kotel studený!
Jak si ideálně nastavit topnou křivku?
Ze začátku před 2 lety, když jsem vše nastavoval jsem si to hlídal „ručně v aplikaci zkoušel celou řadu nastavení“. Pamatuji si, že jsem si nastavil teplotu výstupu třeba na 35 °C a nechal to běžet týden a tak ladil co bude / nebude ideální. Jakmile třeba venku trochu přituhlo, tak v obýváku bylo třeba o stupeň méně, no a když pak vysvitlo slunce, bylo tam zase přetopíno. Pořád jsem něco ladil sem a tam.
Pak mě napadlo vyzkoušet přepnout kotel do režimu řízení podle topné křivky. A v tom byl ten zásadní rozdíl.
Aktuálně mám topnou křivku nastavenou na
- Sklon: 0,6
- Úroveň: 1,0
Co to znamená v praxi? Při +20 °C venku mi výstupní teplota vody do podlahy drží kolem 25 °C, což je minimum. Jakmile se venkovní teplota dostane k nule nebo pod bod mrazu, kotel postupně zvyšuje teplotu až na 40 °C. A na té hodnotě se drží od 0 °C až do –30 °C.
Pro podlahové topení je to naprosto ideální, pak je plynulá křivka bez výkyvů, žádné přetápění a hlavně rovnoměrné teplo po celém domě.
Můj tip: Když už jsem doma tenkrát řešil nastavení topné křivky a spotřebu plynu, rovnou jsem si zkontroloval i dodavatele. Poslední 2 roky máme plyn i elektřinu od E.ONu a bereme dvouletou fixaci, která mi přijde cenově hodně rozumná. Doporučuju si to taky spočítat – během pár minut si srovnáte všechny poskytovatele a můžete se rozhodnout v klidu podle reálné aktuální ceny. U nás to vyšlo fakt dobře, tak třeba můžete i něco ušetřit, to jen taková vsuvka 🙂
Co mi pomohlo nejvíc?
Po jedné topné sezóně a týdnech testování a upravování jsem došel k několika závěrům, které se mi fakt osvědčily:
1) Udržovat tlak v kotli mezi 1,2 a 1,5 bar
Když klesne pod 1 bar, kotel to pozná. Hořák se buď nespustí, nebo se odstaví a vypíše chybu. Při 1,4 bar jede systém naprosto stabilně.
2) Používat topnou křivku místo ruční teploty
Manuální teplota na výstupu je fajn, ale pro podlahovku se mnohem víc hodí automatické řízení podle venkovní teploty. Nemusím nic ladit ručně – systém si to reguluje sám.
3) Nehonit teplotu, protože podlahovka má setrvačnost
U radiátorů má smysl „rychle přitopit“. U podlahovky to ale takhle nefunguje. Když to přetopím, trvá klidně dvě hodiny, než se to vrátí zpět. Proto je nejlepší mít systém nastavený chytře a konstantně.
4) Neřešit teplotu vody, ale vnitřní pocit
Na mobilu sice vidím, že voda do podlahy jde třeba jen 28 °C, ale pocitově je to úplně v pohodě. V domě je rovnoměrné teplo a na nohy nikdy není zima, což je u dlažby v kuchyni a obýváku zásadní.
Co si hlídám v aplikaci ViCare
V aplikaci sleduju hlavně:
- Tlak systému – měl by být mezi 1,2–1,5 bar
- Teplotu výstupu – u podlahovky kolem 28–40 °C
- Modulaci hořáku – většinou se drží kolem 20–30 %
- Stav čerpadla a počet hodin hořáku – jen pro přehled, že systém jede normálně
Když se něco chová jinak (např. vyšší spotřeba plynu nebo časté spouštění hořáku), většinou to bývá tlak nebo právě chyba v regulaci a nastavení vytápění.
Závěr: Stabilní teplo bez stresu a nervů
Po všech těch experimentech, nastavování a hlídání detailů musím říct jednu věc, byla to docela legrace, ale stálo to za to. Dneska máme doma teplo tak, jak přesně chceme. Ani přetopeno, ani zima. Žádné přepínání režimů 5 režimů. A hlavně, pocitově stabilní komfort v každém koutě domu, včetně obýváku s těmi obrovskými okny.
Upravit topnou křivku, ohlídat si tlak, nepřehánět to s teplotou výstupu a využít přirozené vlastnosti podlahového topení je podle mě základem k tomu mít to doma vyladěné adekvátně teplu vs spotřebě.
Pokud řešíte něco podobného tj. velký dům, podlahovka, kotel Viessmann a v obýváku hodně oken až k zemi, můžu fakt doporučit zkusit sklon kolem 0,6, úroveň 1,0 a držet tlak 1,3 až 1,5 bar.
Největší výhoda tohoto nastavení? Nemusíte si hlídat topení každý den. Systém si jede podle venkovní teploty, udržuje přesně to, co potřebujete, a nepálíte zbytečně plyn komínem.
A i když venku začne padat sníh nebo je slunečný den, uvnitř domu se vám bude držet teplota klidně i na desetinu stupně!
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
