Příběh člověka, kterého jsme znali z pódia. A zapomněli ho poslouchat jako člověka.
Když jsem si pustil film „Duchoň“ na OnePlay, nečekal jsem, že mě to takhle vezme. Jasně, měl jsem ho v hlavě jako toho chlapa s hlasem jako Elvis a frázováním, co do dneška nikdo pořádně nenapodobil. Ale že ten hlas na konci života zněl z nemocniční postele, s břichem nateklým z nemoci a tváří bez úsměvu? To jsem netušil.
A tak jsem začal pátrat. Co se mu v tom posledním roce opravdu dělo? Kde byl, s kým, jak to snášel? Tohle není článek o zpěvákovi. Tohle je článek o člověku, který pomalu dohoříval a nikdo si toho pořádně nevšiml :/
Poslední koncerty a síla Karla Duchoně
Rok 1984. Karolovi je teprve 34. A místo toho, aby plánoval další turné, sedí v nemocnici v bratislavské Kramároch. Tělo je vyčerpané. Játra zničená. Lékaři mu odsávají z břicha 5, 10, 15 litrů tekutiny. „Ascites,“ řekli mu. Tekutina, která se hromadí, protože játra už nestíhají filtrovat krev. Když se tohle objeví, víš, že jde do tuhého.
I přes to všechno v létě ještě vystupuje. Na zábavách, festivalech, někdy jen s kapelou, jindy s playbackem. Lidi netuší, že za pódiem má léky, že se musí držet, aby nezkolaboval. A on? Pořád chce zpívat. Protože ví, že jinak by už nebyl nikdo.
Jeho známý, saxofonista Jozef Havlík, později řekl:
Karol byl v posledních měsících stínem sebe samého. V očích měl bolest, ale pořád měl chuť žít. Dokud mohl zpívat, žil.
Alkohol jako útěk. A pak už jen past
Nemá smysl nic lakovat. Alkohol byl v jeho životě odjakživa. Ale v posledním roce se stal jediným tlumičem bolesti. Nejen té fyzické, ale hlavně vnitřní. S manželkou Evou už dávno nebyli spolu. Jejich dcera sa narodila v době, kdy už mezi nimi nic nefungovalo. Duchoň spal po hotelech, někdy u kamarádů, občas úplně sám. Říká se, že poslední týdny trávil často u mámy. Ta prý jako jediná pořád věřila, že se z toho dostane.
Jedna z jeho tehdejších známých, která si přála zůstat v anonymitě, později řekla:
Karol pil, protože byl osamělý. Ne že by byl slaboch. Ale věděl, že ho lidi milují jen, když zpívá. Když zmlkne, je pro ně nikdo.
Lékaři mu dávali měsíce. Bohužel se dožil jen týdnů
V srpnu 1985 byl na tom tak špatně, že se jeho stav stal neudržitelným. Přijali ho do nemocnice. Byl oteklý, dehydrovaný, bez síly. Ale i tak prý vtipkoval. Prý řekl:
Zase mě dajú dokopy. A potom jim to zaspívám.
Ale už nezazpíval. 5. listopadu 1985 zemřel. Bylo mu 35 let. Poslední záznam, který existuje, je z nemocnice. Jeho matka ho držela za ruku. Ticho. Žádný potlesk. Jen smutný konec.
Hlas Karla Duchoně, a příběh, který není „jen“ o zpěvákovi
Když jsem si ten film na OnePlay večer pustil, neměl jsem v plánu psát o něm nějaký článek. Ale něco mě zasáhlo. Možná to bylo tím, jak ten jeho hlas pořád vibroval, i když už jeho tělo dávno nevydrželo. Nebo tím, že za tím vším showbyznysem byl chlap, co prostě jen chtěl být milovaný. Ne jako hvězda, ale jako člověk. Tězko říct….
Jeho písničky žijí dál. Hrají je v rádiích, lidi si je pouštějí na svatbách, revival kapely je zpívají po kulturácích. Já osobně mám nejradši dvě. „V dolinách“ – to je pro mě čistá emoce, která člověka sevře u srdce hned prvními tóny.
A pak „Čardáš dvoch sŕdc“. Ta mě vždycky rozesměje a rozjede náladu, i kdyby venku padaly trakaře. Upřímně, tyhle dvě skladby si pouštím nejčastěji. A po včerejšku k nim přibylo i něco navíc – příběh chlapa, co to nevzdal až do konce.
Nevím, jestli bych ho chtěl znát osobně. Možná by mě zklamal, možná bychom si sedli. Ale jedno vím jistě, zažil něco, co dnes nezažívá skoro žádný zpěvák. Lidi ho slyšeli a cítili. Neřešili image, pozlátko, followers. Jen jeho hlas a ten byl jedním slovem „neskutečný“.
Pokud si chcete jeho příběh připomenout, pusťte si film „Duchoň“ na OnePlay. A až zazní „V dolinách“, chvíli nemluvte. Jen poslouchejte. A budete vědět, proč byl Karol Duchoň víc než jen zpěvák!
Kolik zůstalo písní? A co z nich dnes zní v rádiích?
V době, kdy odešel, měl Karol Duchoň za sebou víc než 60 oficiálně nahraných skladeb. Z toho desítky dodnes žijí vlastním životem. Některé z nich, jako „Smútok krásnych dievčat“, „Tancujem s tebou rád“, „Mám ťa rád“ nebo jeho verze „Mandy“ (kterou přezpíval jako „Dievča z Budmeríc“), zůstávají na Slovensku symbolem celé jedné generace.
Chtěl zpívat s Gottem, ale bohužel to nestihl
Je tu ale ještě jedna věc, která mě osobně dojala. V dokumentu i některých rozhovorech se opakovaně objevuje fakt, že Karol Duchoň toužil nazpívat duet s Karlem Gottem. Obdivoval ho. A podle všeho ta šance reálně existovala. Mluvilo se o tom, plánovalo se. Ale pak už nebyl čas. Zdraví šlo dolů, priorita byla přežít.
Představte si to, dva hlasy, každý jiný, a přitom by to mohlo klapat. Gott s německou precizností a noblesou, Duchoň s tím chraplákem a vnitřním žárem. Tohle spojení už neuslyšíme. Ale v hlavě si ho dokážu představit…. Určitě by to bylo silné….
Sledujete OnePlay ze zahraničí? Bez VPN to nepůjde
OnePlay je určený hlavně pro diváky v Česku a na Slovensku. Takže pokud jste třeba někde v zahraničí, a chcete si film pustit večer na hotelu nebo na mobilu u moře, nejspíš vás přivítá hláška, že „obsah není dostupný ve vaší lokalitě“.
Přesně to se stává lidem co mi píší. Naštěstí si stačí nainstalovat VPNku, pak si zvolit český server a během pár vteřin se dostanete na OnePlay stejně, jako byste byli doma v obýváku.
👉 Tip: Osobně používám Vyzkoušet NordVPN – 77% sleva + 3 měsíce zdarma nebo pracovně i Surfshark – 87% sleva + 3 měsíce zdarma. Obě VPNky fungují spolehlivě, rychle a hodí se i na další streamy jako OnePlay v CR, VOYO na SK, Netflix, iPrima+ nebo Česká televize atd. Takže budete-li se chtít koukat mimo ČR a OnePlay vám tohle napíše, není nic jednoduššího než koukat přes VPNku!
Karel Duchoň – Jak se vám líbí jeho písně nebo film?
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
