Je to zvláštní místo. Jedno z těch, které o sobě nedávají moc vědět, a přitom zůstávají v paměti lidí jako něco výjimečného. Ne kvůli slavným památkám, ale kvůli tomu, jak se člověk cítí, když se uprostřed rušného dne náhle zastaví. Třeba na náměstí Piazza IX Aprile. Najednou ticho. Výhled. A je to tam. Ten moment, kdy pochopíte, že si Taorminu nezamilujete kvůli fotkám, ale kvůli pocitu, že patříte někam, kde je všechno správně.
Nejslavnější výhled Evropy? Možná. Ale hlavně je to místo, kde ztichnete
Antické řecké divadlo působí na první pohled jako standardní atrakce. Turisti s foťáky, suvenýry, lístky za 10 euro. Ale když vstoupíte dovnitř a uděláte pár kroků vzhůru, rozprostře se před vámi výhled, který má sílu vyvolat ticho. Ne to trapné. Ale ticho, kdy si člověk nechce rušit myšlenky. Moře se v dálce leskne jako kov, Etna tiše ční nad krajinou, v kamenech je stále slyšet ozvěna herců, kteří tu stáli před dvěma tisíci lety.
Není to o tom, co se dá říct. Je to o tom, co vás přestane nutit mluvit.
Isola Bella: Malý ostrůvek, který se dotýká moře i duše
Z centra Taorminy se dá lanovkou sjet k pobřeží. Už jen ta jízda stojí za to – město mizí za zády a pod vámi se otevírá krajina, která vypadá jako z akvarelu. Dole vás čeká Isola Bella – drobný ostrůvek, spojený s pevninou úzkou šíjí písku. Voda je tak čistá, že máte pocit, že se koupete ve skle. Pod hladinou proplouvají hejna ryb, kolem vás balvany porostlé zelení, a nad vámi horký vzduch vibruje jako v letním snu.
Není třeba se hnát. Tohle je místo, kde čas ztrácí smysl.
Corso Umberto: Ulice, co se prochází pomalu, protože je pořád co vidět
Každé město má svou tepnu. V Taormině je to Corso Umberto. Starobylá ulice, která spojuje dvě historické brány – Porta Messina a Porta Catania – a nabízí všechno, co od Sicílie očekáváte. Kavárny, kde espresso chutná jinak než kdekoliv jinde. Obchody s italskou módou, která je šik, i když ji nosí sedmdesátiletá dáma s perlami. Galerie, starožitnictví, ale i malé obchůdky se sýry, vínem a rukodělnými výrobky.
Nejlepší momenty přicházejí náhodou – malý krámek s ručně vyráběnými mýdly, stařenka prodávající limonádu před domem, saxofonista, který hraje „Besame mucho“ u schodů do nikam.
Villa Comunale: Místo, kde i stromy dýchají klidem
Kousek od centra se nachází veřejné zahrady, které nechala vytvořit skotská šlechtična. Exotické rostliny, kaktusy, květiny, fontány a lavičky ve stínu. A hlavně – ticho. Měkké, přívětivé, ochlazující.
Přesně ten typ místa, kam byste si vzali knihu, kterou jste nikdy nedočetli. Nebo jen tak poseděli a pozorovali moře. Výhledy jsou tady stejné jako z luxusních hotelů. Jen zadarmo.
Když se modré nebe mísí s chutí fenyklu: Gastronomie, která vás přesvědčí, že zůstat ještě den navíc je správně
Taormina voní jídlem. Možná proto, že sem míří lidé z celé Sicílie a každý chce ukázat to nejlepší. Typické těstoviny alla Norma – lilky, rajčata, ricotta. Arancini – smažené rýžové koule s masem. A pak samozřejmě granita – ochucený drcený led s citronem nebo mandlemi, podávaný s měkkým brioškovým pečivem.
Na ryby se tu chodí k moři – nejlépe na čerstvého mečouna, tuňáka nebo mušle připravené na bílém víně. A dezert? Cannoli. Vždy. Nejlepší jsou ty, které vám přinesou ještě vlažné – křupavé, s ricottou, citronovou kůrou a pistáciemi.
A co víno? Stačí se podívat na svahy Etny. Tam vzniká to, co se tu pije nejraději.
Madonna della Rocca: Když vystoupáte výš, ztiší se i vlastní myšlenky
Od hlavního náměstí se vydáte vzhůru. Schodů je dost, ale každý další krok mění výhled. Za zády vám mizí město, moře se zvedá až k obzoru, Etna sleduje vše mlčky z dálky. A pak, mezi kameny a zelení, se objeví malý kostel. Skromný, vytesaný do skály. Madonna della Rocca.
Uvnitř panuje přítmí. Kamenné stěny, dřevěný oltář, svíčky. A naprosté ticho. To místo působí silně, ať už jste věřící, nebo ne. Pověsti tvrdí, že kostel postavil poutník, který zde přežil bouři. Jiní tvrdí, že právě odtud bylo město chráněno před invazemi. Ale jedno je jisté – člověk tu cítí zvláštní klid, jako by se vás něco starého dotklo, a už nepustilo.
Castello di Taormina: Ruina, co má v sobě důstojnost
Ještě o kousek výš než Madonna della Rocca stojí zbytky středověkého hradu. Castello není klasickou atrakcí. Není tam stánek se zmrzlinou, nejsou tam suvenýry. Jen ticho, vítr a kameny, které odolaly staletím.
Z vrcholu je pohled na celé pobřeží, město i Etnu. Ale hlavně – ten hrad něco vyzařuje. Něco těžko pojmenovatelného. Možná respekt nebo úctu. Možná jen fakt, že ne všechno musí být opravené a lesklé, aby to mělo hodnotu.
Skryté pláže: Když nechcete ručník vedle ručníku
Většina turistů míří na Isola Bella nebo Mazzarò. Ale kdo ví, kdy a kde hledat, ten najde malé zátoky bez davů. Jedna z nich je Baia delle Sirene – „zátoka sirén“. Název není náhoda. Podle místní legendy se zde v noci koupávaly mořské panny, které svým zpěvem lákaly námořníky. Voda je tu mělká, klidná, a ticho je téměř posvátné.
Další skrytý klenot je zátoka u Letojanni – stačí popojet o pár kilometrů a ocitnete se na pláži, kde jsou jen místní a rybáři. Žádné bary, žádná hudba. Jen vy a šumění moře.
🛡️ Malý cestovatelský trik: Jak ušetřit na ubytování i letenkách?
Zní to jako magie, ale je to jen chytré využití technologií. Pokud plánujete cestu do Taorminy (nebo kamkoliv jinam), zkuste si ceny hotelů a letenek porovnat s aktivní VPN. Proč? Protože některé rezervační portály zobrazují jiné ceny podle toho, z jaké země se připojujete. Když si tedy pomocí VPN změníte svou IP adresu například na německou, španělskou nebo třeba americkou, můžete objevit nižší ceny, speciální nabídky nebo akce, které se vám jinak nezobrazí.
Já osobně doporučuji například Surfshark nebo NordVPN – spolehlivé, rychlé a ideální pro cestování. Díky VPN navíc zůstáváte v bezpečí i na hotelové Wi-Fi, což se na Sicílii, kde je síť často veřejná, opravdu hodí.
| Název VPN | Sleva a nabídka | Odkaz pro vyzkoušení |
|---|---|---|
| Surfshark | 86% sleva + 4 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| NordVPN | 77% sleva + 3 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
Uličky, kde to voní po tajemství
Když se večer zatouláte za hlavní trasu Corso Umberto, ocitnete se v uličkách, kde se čas zpomalí. Staré domy s oprýskanou omítkou, balkonky plné květin, hlasy zevnitř domů, kde se večeří. Mezi nimi najdete i jednu zapadlou ulici – Vicolo Stretto. Říká se, že je to nejužší ulice v Taormině.
Prý se tam dva lidé vedle sebe neprojdou. A podle staré pověsti tam kdysi žila vědma, která předpověděla příchod Normanských králů. Její dům je dávno zbouraný, ale místní si občas šeptem připomínají její jméno – Rosa.
Katedrála Duomo: Kámen, víra a ženský kentaur
Na Piazza Duomo stojí pevnost, která se tváří jako kostel. Je to katedrála svatého Mikuláše z Bari. Strohá, kamenná, pevná. Uvnitř chlad, sochy, vůně vosku. Před ní fontána. Ale ne jen tak ledajaká. Tady stojí ženský kentaur – mýtická bytost se ženským tělem a koňským tělem. Někdo říká, že je to ochranná bohyně města. Jiní tvrdí, že symbolizuje duši Taorminy – krásnou, silnou a trochu nezkrotnou.
Při večerním světle působí fontána jako z jiného světa. A místní si ji váží. Není to jen dekorace. Je to symbol.
Výlet na Etnu: Tam, kde ztichnou i ti nejupovídanější
Z Taorminy se dá vyrazit na sopku. Nabízí to každá druhá cestovka. Ale když se přiblížíte k Etně, zjistíte, že to není atrakce. Je to přírodní bytost. Obrovská, tichá, silná. Cesta nahoru připomíná výlet na jinou planetu – černá láva, kamení, vítr, který pálí do kůže. A pak ten moment, kdy stojíte na okraji kráteru. A mlčíte. Protože všechno, co byste chtěli říct, je najednou zbytečné.
Noční Taormina: Vůně vína a jazz v kamenných stěnách
Po setmění se město promění. Ulice voní po jasmínu a víně. V baru nedaleko Porta Catania se hraje jazz, u Piazza IX Aprile postává kouzelník s kartami. Někde se tančí, jinde se jen sedí a kouká. A když máte štěstí, narazíte na letní kino, kde pod širým nebem běží italské klasiky a vzduch je plný nostalgie.
Noc v Taormině je jako teplý šátek – lehce vás obepne, uklidní, a nedá se jen tak odložit.
Závěr: Není důležité, jestli jste tam byli. Důležité je, co ve vás Taormina probudí
Možná se tam nikdy nedostanete. Možná ano. Ale už samotná myšlenka na to místo má sílu měnit vnímání. Učí nás dívat se jinak. Všímat si detailů. Zpomalit. Dýchat. Dát si granitu v tichu. Podívat se do očí prodavači ryb. Dotknout se kamene, který přežil tisíce let.
Taormina je místo, které nemusí křičet, aby vás oslovilo. A právě proto na něj nelze zapomenout.
Taormina – Recenze a hodnocení
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem, recenzí či zkušeností
