Sedím v lehátku u bazénu v Antalyi, v ruce orosená láhev Efesu, nohy v bazénu a přemýšlím, co vlastně piju. Ne složením – to by byla nuda – ale z pohledu historie. Jak staré je vlastně pivo jako takové? A hlavně: existuje pivovar, který to táhne od úplného začátku až dodnes?
No a tak jsem začal pátrat. Mezi jedním lokem a druhým jsem se přes Mezopotámii, Egypt a středověk dostal k názvu, který mi nejdřív nic neřekl – Weihenstephan. Upřímně, zní to spíš jako název horského průsmyku než pivovaru. Jenže právě tady, kousek od Mnichova, sídlí nejstarší dosud fungující pivovar na světě.
Založení pivovaru v roce 1040. Ne, to není překlep!
Pivovar Weihenstephan má kořeny hluboko v minulosti. Oficiálně byl založený v roce 1040 n. l., a to mnichy z benediktinského kláštera. Abych byl přesný – už v roce 725 tam vznikl klášter, a mnichové si asi řekli, že kromě modliteb by to chtělo i něco na zapití. V roce 768 jsou zaznamenány první daně z chmele v okolí. A v roce 1040 získal klášter od města Freising právo vařit a prodávat pivo. To už je pěkně dlouhá šichta.
Představte si, že když tihle kluci začali vařit pivo, v Anglii ještě neexistovala Oxfordská univerzita, v Japonsku vládli císaři, a Vladislav II. v Čechách ještě pásl kozy. A zatímco svět kolem hořel, rozpadal se a znovu stavěl, weihenstephanský pivovar to prostě táhl dál.

Pivo jako věda. Doslova
Dnes není Weihenstephan jen o tom, že si uvaří pár sudů pro štamgasty. Je to součást Technické univerzity v Mnichově a sídlí tam nejprestižnější pivovarská fakulta na světě – Hochschule Weihenstephan-Triesdorf. Pokud má někdo na vizitce „mistr sládek z Weihenstephanu“, tak to není žádný náhodný domovarník. To je pán s diplomem a historií za zády.
Jak dnes vypadá pivovar Weihenstephan? Něco mezi klášterem, školou a rájem pro pivaře
Kdybych tam teď místo v Antalyi seděl na kopci v Bavorsku, měl bych pocit, že se dívám do pivního nebe. Pivovar se nachází ve městě Freising, asi 40 minut vlakem od Mnichova. Leží na kopci Weihenstephaner Berg, odkud je nádherný výhled na krajinu – a mezi vámi a obzorem není nic jiného než historie, chmel a tanky plné piva.
Zvenku to vypadá jako kombinace kláštera a univerzitního kampusu. Není to žádný turistický Disneyland. Je to místo, kde se pivo bere vážně. Přes den se tu učí mladí sládci z celého světa. Večer to voní po sladu a grilovaném bavorsku. A na zahrádce to žije – štamgasti, studenti i výletníci s půllitrem v ruce a pretzlem na talíři.

Co vlastně vaří? Tradiční klasiky i piva pro fajnšmekry
Jestli si myslíte, že nejstarší pivovar na světě vaří nějaké nudné europivo, tak právě naopak. Weihenstephan vaří zhruba deset druhů piv, a každý má svůj charakter. Ačkoliv jsem tam zatím nebyl, některé z nich jsem už pil (dokonce i u nás v hospodě je občas seženete). A musím říct – mají fakt koule.
1. Weihenstephaner Original Helles
Ležák, který chutná čistě, jemně a neuvěřitelně vyváženě. Žádná hořká bomba, ale pivo, u kterého se zastavíte a řeknete si „jo, takhle má chutnat klasika“.
2. Weihenstephaner Hefeweissbier
Pšeničné pivo, které chutná jako německé léto. Banánové tóny, hřebíček, krémová pěna. Pivo, které se nepije, ale hladí jazyk. A rozhodně to není přehnané – vyhrálo už tolik ocenění, že byste z toho mohli postavit stupínek.
3. Vitus
Silnější bock typu Weizenbock. Má 7,7 % alkoholu, a přesto působí jemně a elegantně. Tohle je tekutý bavorák ve skle – silný, ale uhlazený. Ideální na večer, kdy už nemusíte nikam řídit.
4. Korbinian
Tmavý Doppelbock, plný karamelu, praženosti a těla. Má skoro 8 % alkoholu a chutná jako pivní variace na rumovou pralinku. Když venku sněží, tohle pivo je jako huňatý svetr z ječmene.
Nejstarší pivovar na světě a přitom žádná muzeální nuda
To, co mě na Weihenstephanu fascinuje nejvíc, je to, jak se dokázali udržet relevantní celých 1000 let. Většina firem má problém přežít jedno účetní období. Tihle přežili čtyři požáry, války, mor, pivní revoluce, dokonce sekularizaci, kdy kláštery ztrácely majetek. A stejně jedou dál.
A ne, nejsou to žádní usedlí konzervativci. V posledních letech spolupracují s americkými minipivovary, dělají limitované edice, zapojují se do výzkumu pěstování chmele a kvasinek. Jsou to tak trochu pivní vědci – ale zároveň pořád vědí, co je to dobrá pěna a poctivá práce.

Proč bych se do Weihenstephanu chtěl jednou podívat?
Teď sedím v Turecku, v ruce Efes, kolem mě děti skáčou do bazénu a je mi dobře. Ale Weihenstephan si píšu do svého pivního seznamu „musím vidět a navštívit“. Ne proto, že by to byl nějaký turistický zážitek. Ale proto, že to místo má duši, historii a pivo, který se vaří s respektem. A hlavně – je to místo, kde bych si chtěl sednout, dát si půllitr a prostě být chvíli součástí něčeho, co přetrvalo skoro celé dějiny Evropy.
Několik zajímavostí o pivovaru, které mě fakt zaujaly
- 🍺 Weihenstephan je oficiálně uznaný nejstarší pivovar na světě, a to nejen marketingově, ale i historicky zcela vše doložené.
- 🏫 Je propojen s Technickou univerzitou v Mnichově, která je světovou špičkou ve vzdělávání sládků.
- 🧬 Vyvíjí vlastní kvasinky – ano, mají laboratoře na pivo.
- 🌍 Exportují do desítek zemí světa – ale pivo se pořád vaří jen tam. Žádná franšíza v Asii, žádné fake pivovary.
- 🔥 Přežili více než 10 katastrof, ale pivo pořád vaří stejně poctivě.
Dá se pivo z Weihenstephanu sehnat i u nás?
Jo, dá. A není to zas taková věda, jak by se mohlo zdát. Weihenstephan se dováží i do Česka, ale většinou ho nenajdete ve standardních regálech supermarketů. Tady je pár tipů, kde po něm pátrat:
🛒 Specializované pivotéky
Mrkni na e-shopy jako Pivní mozaika, Pivoteka.cz, BeerGeek nebo Beershop.cz. Tam mívají pšeničnou Hefeweisse i silnější Vitus nebo tmavý Korbinian.
🍻 Lepší podniky s německými pivy
V některých „pivních barech“ nebo restauracích zaměřených na import můžeš narazit třeba na jejich Helles nebo Dunkel přímo na čepu. Není to běžné, ale najít se to dá.
💡 Tip: Weihenstephan jako dárek
Jestli máš v okolí někoho, kdo miluje pivo a historii, tak degustační sada z nejstaršího pivovaru na světě je fakt srdcovka. V krabičce, s logem, elegantní etiketa – lepší než flaška vína pro šéfa.
Kdybych si mohl dát s nimi pivo…
Představ si to – sedíš v zahrádce na kopci u Weihenstephanu, koukáš do dálky, přistane před tebou půllitr, vedle preclík, někde vedle tebe sedí student z Brazílie, co se učí vařit pivo, a u dalšího stolu důchodce, co sem chodí třikrát týdně už třicet let. Všichni se smějí, mluví o pivu a nikdo nikam nespěchá.
A to je podle mě to kouzlo – že pivovar může být víc než továrna. Může to být místo, kde se vaří kultura, tradice, přátelství a respekt k řemeslu. A jestli mě něco na pivu fakt baví, tak tohle.
Závěr? Weihenstephan není jen pivo. Je to zážitek napříč staletími
Dneska piju turecký Efes – a i když to není žádná pivní extratřída, vážím si toho, že si můžu dát studené pivo na sluníčku. A přitom mi hlavou běží, kolik práce, tradice a vášně se skrývá v tom, že někdo vaří pivo bez přerušení už skoro tisíc let. V dobách, kdy se Evropa štípala o každé území, Weihenstephan štípal chmel.
Takže pokud někdy budete mít chuť na něco víc než jen „další desítku nebo dvanáctku“, zkuste se podívat po etiketě s logem mnicha. A možná v tom půllitru ucítíte víc než jen slad a chmel. Možná tam ucítíte kus historie.
BONUS: Když pivo chutná jako respekt
- Vitus si dej, když máš čas přemýšlet.
- Hefeweissbier si otevři na terase během letního večera.
- Korbinian? Ideálně ke guláši nebo kousek před spaním.
- A Original Helles? To je pivo na každý den, které tě nikdy neurazí.

Pivovar Weihenstephan – Recenze a hodnocení
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.