Sociální sítě už dávno nejsou jen místem, kde si člověk vymění fotku oběda nebo sdílený citát. Dneska jsou to bitevní pole. Neviditelná, ale o to víc nebezpečná. Víc než pět miliard lidí na světě je používá každý den a většina z nás na nich prosedí přes dvě hodiny denně. A právě proto se z nich stal ideální nástroj pro manipulaci.
Facebook, Instagram nebo TikTok jsou hlavními kanály, kudy lidi čerpají informace. Obzvlášť mladší generace. A právě tam přichází na scénu „digitální loutky“ -automatizované účty, tzv. boti, které nejsou tím, čím se zdají.
Nejde o náhodné spamery. Jsou to cíleně nasazené účty, které umí vyvolat dojem, že určitý názor je většinový, že nějaký politik je buď milován nebo nenáviděn, že válka je ospravedlnitelná nebo že volby budou určitě zfalšované.
Téma, které rozebírám níž, se týká i nás, i v Česku už jsme byli cílem takové operace. A to třeba na TikToku.
1. Digitální armáda ve stínu: Kolik botů vlastně existuje?
Začněme od začátku. Co je to vlastně sociální bot? V nejjednodušší podobě je to automatizovaný účet, který se chová jako člověk – lajkuje, komentuje, sdílí, ale za vším stojí kód. Dřív to byly jednoduché skripty, dnes už to jsou celé persony vytvořené pomocí AI. Mají fotku, příběh, historii příspěvků. A vypadají úplně reálně.
Někteří boti jsou neškodní – třeba ty, co vám pošlou notifikaci nebo počasí. Ale pak tu jsou ti druzí. Boti, kteří manipulují, spamují, zvyšují počet sledujících, nebo se přímo účastní politických diskusí. A právě těmhle se budu věnovat dál.
Oficiální verze vs. realita
Platformy jako Facebook nebo X (dříve Twitter) pravidelně zveřejňují statistiky o falešných účtech. Facebook „údajně“ třeba tvrdí, že falešné účty tvoří jen 3–4 % z celkového počtu. Což ale při více než 3 miliardách uživatelů znamená desítky milionů falešných profilů. A většina z nich nejsou jen nějaké mrtvé účty. To jsou aktivní účty, které něco šíří.
TikTok tvrdí, že odstranil 211 milionů videí během tří měsíců. Ale kolik účtů je za tím? A kolik z nich zůstává dál aktivních? To už nikdo z nás nevíme.
Nezávislé studie: Tahle čísla jsou mnohem horší
Vědci, kteří se tím opravdu zabývají, tvrdí, že situace je mnohem horší. Na Twitteru tvoří boti 9 až 15 % aktivních účtů. A co je ještě důležitější – tihle boti tvoří neúměrné množství obsahu. Jedna studie ukázala, že 6 % účtů (botů) je zodpovědných za 31 % sdílení zpráv z nedůvěryhodných zdrojů. Jiná studie tvrdí, že dvě třetiny odkazů na zpravodajské weby sdílejí právě boti.
Tohle už není sranda. Bavíme se o účtech, které přímo ovlivňují, co si lidi myslí.
2. Jak boti manipulují sociální sítě: Nejčastější taktiky
Nejde jen o to, kolik jich je. Důležité je, jak fungují. Boti nejsou hloupí. Jsou naprogramovaní tak, aby šli na jistotu. Využívají nejrůznější triky, jak ovlivnit, co se na síti šíří, co se potlačí a jaký názor se tváří jako „většinový“.
Co všechno boti umí?
- Astroturfing – umělé vytváření dojmu, že určitý názor má podporu „lidí zespoda“. Ve skutečnosti je to jen koordinovaná vlna příspěvků od botů.
- Farmaření lajků a sdílení – tisíce falešných interakcí mají vytvořit dojem, že něco je populární. Když to má hodně lajků, lidi tomu víc věří.
- Únosy hashtagů – vezmou si populární hashtag a zaplaví ho balastem nebo propagandou. Tím umlčí skutečnou diskuzi.
- Botnety – obrovské sítě propojených botů, které okamžitě sdílejí určitou zprávu, aby se stala virální.
- Nájezdy na účty – cílené útoky na konkrétní lidi, často novináře nebo aktivisty. Spam, výhrůžky, nenávistné komentáře.
- Falešné identity – AI vygeneruje fotku i profil a tváří se jako opravdový člověk. Tito falešní „uživatelé“ pak vytvářejí iluzi diskuse.
Případ z praxe: „Meliorator“
Nedávno se odhalila ruská botí farma s názvem „Meliorator“. Pomocí AI vytvořila přes 1 000 falešných amerických účtů s fotkami, biografií a reálnými komentáři. Šířily proruské narativy, cílily na mladé a používaly klíčová slova podle cílové skupiny. Využívaly open-source nástroje jako Faker a byly tak dobře udělané, že je algoritmy považovaly za skutečné lidi.
Tohle už není jen trollení. To je cílená, sofistikovaná vlivová operace. Sítě těchto falešných účtů dokážou vyvolat dojem, že něco si myslí „všichni“. A tak to začneme brát jako normu i my.
3. Proč to funguje: Jak nás boti a algoritmy dostávají do pasti
Jedna věc je, že někdo vytvoří armádu falešných účtů. Ale druhá, možná ještě důležitější otázka je, proč to vlastně tak dobře zabírá? Proč tomu lidi věří, proč to sdílejí, proč to dál šíří?
Důvod je jednoduchý: protože jsme lidi. A máme svoje slabiny. Psychologické, emoční, algoritmem zesílené.
Konfirmační zkreslení: Každý chce mít pravdu
Většina lidí nehledá pravdu. Hledáme potvrzení toho, čemu už věříme. Říká se tomu konfirmační zkreslení. Když na síti vidíme obsah, který nám sedí do názoru, a navíc má tisíce lajků, tak si jen řekneme: „No jasně, vždyť to říkám taky!“. A šup – sdílíme dál.
Boti tohle vědí. Proto zesilují narativy přesně cílené na různé ideologické skupiny. Vpravo, vlevo, proti očkování, pro Rusko, proti EU – cokoliv. Cíl je jedinej: zasít rozkol a polarizovat.
Názorové bubliny: Ať žije náš vlastní svět
Když si někdo myslí, že ho algoritmy krmí „objektivními zprávami“, tak žije v iluzi. Platformy vám servírují obsah, se kterým souhlasíte, protože to zvyšuje vaši aktivitu. A víc lajků, víc času = víc peněz z reklamy.
Takhle vznikají názorové bubliny, každý žije v jiném světě. V tom svém je všechno jasné. A boti to jen podpoří. Zesílí, zahltí, přihodí komentář nebo fake profil, co souhlasí. A najednou to vypadá, že „všichni“ si myslí totéž.
Sociální důkaz: Když tomu věří hodně lidí, asi to bude pravda
Je to starý psychologický trik. Pokud má něco hodně lajků, sdílení nebo sledujících, působí to důvěryhodně. A přesně tohle boti zneužívají. Proto existují služby na nákup falešných followerů. Proto některé politické účty najednou explodují v popularitě, je to hra s čísly.
A většina lidí se nechá ovlivnit. Ne proto, že by byli hloupí. Ale protože takhle funguje náš mozek.
Kognitivní disonance: Nechceme být vnitřně v konfliktu
Když narazíme na informaci, která odporuje našemu přesvědčení, cítíme nepříjemné pnutí. Mozek chce, aby všechno dávalo smysl. Tak radši tu „nepohodlnou“ informaci odmítneme nebo ji vůbec nevyhledáváme. Algoritmy nám v tom jdou naproti. A boti to posilují.
Všechno do sebe zapadá: algoritmus vám podsouvá víc téhož, boti přidají lajky a komentáře, vy to sdílíte dál. A smyčka se uzavírá. Člověk se ocitne v úplně odtrženém světě, ale má pocit, že je ten „normální“.
4. A teď k Česku: Jak boti zasáhli naše parlamentní volby
Tohle všechno nejsou jen teorie z amerických výzkumů. Máme vlastní případ. Čerstvý. Týká se parlamentních voleb v ČR 2025 a TikToku.
Co se vlastně stalo?
České Centrum pro výzkum online rizik odhalilo síť skoro 300 falešných účtů, které cíleně zasahovaly do českého TikToku. Byla to klasická trollí farma. Vrstva tvůrců, vrstva zesilovačů. Někdo nahrál proruské nebo protizápadní video a desítky dalších účtů ho okamžitě sdílely, lajkovaly a komentovaly.
Tím oklamali TikTok algoritmus, který to video vyhodnotil jako virální a začal ho zobrazovat tisícům skutečných lidí. Takhle to běželo celé týdny. Výsledkem byly stovky tisíc zhlédnutí a ovlivnění volebního diskurzu.
Jak to poznali?
Spousta účtů měla podivné chyby, chyběla česká diakritika, přecházeli do jiných jazyků (ruština, vietnamština, němčina), komentovali nesmyslně pod cizími videi. Vzorce chování byly až moc podobné. A hlavně, všechny šířily ten samý typ narativu: EU je zlo, NATO je zbytečné, volby jsou zmanipulované, Ukrajina si za to může sama.
Kdo z toho ve výsledku těžil?
Boti podporovali konkrétní strany – SPD, Stačilo! a PRO. Cílili hlavně na mladé voliče (18–24 let), protože právě ti jsou na TikToku nejvíc. Celkový odhad dosahu byl až 1,3 milionu zhlédnutí.
Tohle už není jen nějaká memová válka. Tohle je pokus zvenku ovlivnit výsledek voleb. A podle mě to spoustě lidí vůbec nedošlo.
5. Kdo drží otěže? Reakce platforem a proč to většinou nestačí
Může se zdát, že když jsou sociální sítě takhle zaplavený botama a manipulací, tak přece musí mít nějaký super systém, který to řeší. Jenže… realita je mnohem víc šedá.
Jak platformy poznají bota?
Mají různé metody. Zkoumají, jestli máš profilovou fotku, jak často postuješ, kdy jsi aktivní (člověk nespí 24/7), kolik máš followerů a kolik lidí sleduješ ty. Do toho jim pomáhají AI nástroje, třeba veřejně dostupný Botometer.
Ale, a tady je ten háček – většinu těch „hloupých“ botů odchytí. Ale ti chytří, ti co jsou dobře maskovaní, s unikátním profilem, s historií komentářů a reálným chováním… ti projdou bez problémů.
Co dělají platformy, když se situace zhorší?
Tvrdí, že zlepšují detekci. Přidávají ověřování přes telefon, někde i dvoufaktorovou autentizaci. Jenže to je všechno reaktivní, až potom, co problém vznikne.
Navíc čím víc utahují šrouby, tím víc tím otravují i běžné uživatele. A teď si přidej obchodní stránku – čím víc účtů, tím víc engagementu (čti zapojení do diskuzí), tím víc peněz z reklam. Takže si spočítej, jakou motivaci má firma čistit si vlastní síť od „neautentických“ uživatelů, když tím přichází o miliardy.
Když selže algoritmus, selže i člověk
A teď to nejhorší – existují případy, kdy někdo podplatil zaměstnance sociální sítě, aby obnovili smazané účty. Stalo se to na X (dříve Twitter), kde šlo o stovky účtů zapojených do podvodů. Když ti někdo zaplatí dost, můžeš obejít i nejlepší systém detekce.
Tohle mě osobně trochu děsí. Protože to ukazuje, že žádný algoritmus není 100% bezpečný. A proto…
Proč já používám VPN a proč to doporučuju každému
Tady se to všechno spojuje. Jakmile si uvědomíš, jak moc je dnešní online prostor (čti internet) znečištěnej manipulací, sledováním a analytikou dat i vlivem třetích stran, začne ti dávat smysl mít alespoň základní digitální ochranu.
Pro mě je VPN úplnej základ. Ať už jde o soukromí, zabezpečení, nebo přístup k nezmanipulovanému obsahu.
VPN mi pomáhá!
- Zamlžit moji polohu a IP adresu – takže mě algoritmy a analytické nástroje nesledují tak snadno
- Vyhnout se cílené reklamě a personalizovanému obsahu, který je často jen jinak zabalená manipulace
- Získat přístup k obsahu z jiných zemí, kde algoritmy třeba fungují jinak nebo kde se ukazuje jiná verze pravdy
- Zabránit sledování na veřejných wifi sítích – což je třeba ve vlaku, autobuse, ve městě nebo na letišti, v kavárnách, hotelích úplně běžná past
Já osobně jsem otestoval přes 85+ VPN služeb a primárně používám ať už Surfshark, NordVPN, nebo Proton VPN, který je navíc švýcarskej a staví hodně na ochraně soukromí.
Dává mi to prostě větší klid. Radši zaplatím pár stovek za rok, než abych nevědomky hrál roli v téhle hře a byl loutka, kterou někdo řídí někde z Moskvy nebo z Facebooku.
| Nejlepší VPN (mnou vyzkoušené) | Sleva a nabídka | Odkaz pro vyzkoušení |
|---|---|---|
| Surfshark | 86% sleva + 4 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| NordVPN | 77% sleva + 3 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| ExpressVPN | 73% sleva + 6 měsíců zdarma | Vyzkoušet |
| CyberGhost | 82% sleva + 4 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| Private Internet Access | 85% sleva + 4 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| ProtonVPN | 70% sleva | Vyzkoušet |
6. A teď co s tím: Shrnutí a co bychom měli dělat
Není to jednoduchý. Ale ignorovat to nejde. Botů je víc, než si většina lidí myslí. A jejich dopad je brutálně neúměrnej – pár tisíc účtů dokáže přetvořit veřejnou debatu v celé zemi.
Jejich taktiky nejsou náhodné. Jsou chytře navržené, opřené o lidskou psychologii, algoritmy, a hlavně čas. Oni nespěchají. Budují důvěru, vytvářejí historii, nasazují se pomalu. A když je potřeba, zaútočí.
Co s tím může dělat člověk?
- Všímat si vzorců chování: nové účty, podezřelá jména, fotky z fotobanky
- Mít kritické myšlení: všechno, co sedí do tvého názoru, ještě nemusí být pravda
- Ověřovat si informace: hlavně před sdílením. Ne každý virál je organický
- Používat VPN: chrání tě nejen před boty, ale i před datovým sledováním a nežádoucím obsahem
- Vystupovat z bublin: sleduj i lidi, se kterými nesouhlasíš. Je to nepříjemný, ale zdravý
Co by měly dělat platformy a stát?
- Umožnit nezávislým třetím stranám přístup k datům (pro nezávislé analýzy).
- Investovat do nástrojů prevence, ne jen detekce
- Zavést silnou a vyváženou regulaci, která neomezí svobodu, ale zatočí s manipulací
No a závěr za mě? Jestli jsme dřív měli dezinformace jako přímou lež nebo upravenej obrázek, dneska máme celé falešné identity, které s náma žijí v komentářích, diskuzích a zprávách. A když se v tom člověk neorientuje, snadno se stane obětí!
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
