Umělá inteligence (AI) je obor informatiky, který se zabývá vytvářením počítačových systémů schopných vykonávat úkoly, které by jinak vyžadovaly lidskou inteligenci.
Tyto úkoly zahrnují rozpoznávání řeči, učení, plánování, řešení problémů a porozumění přirozenému jazyku. Umělá inteligence se snaží simulovat složité procesy lidského myšlení a rozhodování pomocí algoritmů a neuronových sítí, což jsou programy inspirované funkcí lidského mozku.

AI lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: úzkou AI a obecnou AI. Úzká AI, také známá jako slabá AI, je navržena a vyškolena k vykonávání konkrétních úkolů. Příkladem může být asistent rozpoznávání řeči nebo software pro doporučování obsahu na sociálních sítích.
Na druhou stranu, obecná AI, často označovaná jako silná AI, odkazuje na teoretický koncept stroje s inteligencí srovnatelnou s lidskou, schopného učit se a provádět širokou škálu intelektuálních úkolů.

Vývoj AI zahrnuje různé techniky, jako je strojové učení (ML), hluboké učení, zpracování přirozeného jazyka (NLP), a robotika. Strojové učení je klíčovou metodou v AI, která umožňuje systémům učit se z dat a zlepšovat se, aniž by bylo nutné je explicitně programovat pro každý úkol.
Hluboké učení, podmnožina strojového učení, používá velké neuronové sítě s mnoha vrstvami k modelování složitých vzorců v datech.

Umělá inteligence má širokou škálu aplikací v různých oborech, včetně zdravotnictví, financí, výroby, dopravy a zábavy. Používá se pro automatizaci rutinních úkolů, zlepšování přesnosti a efektivity, a poskytování hlubších vhledů do velkých datových sad.
Navzdory jejím mnoha výhodám vyvolává AI také etické a bezpečnostní obavy, jako jsou otázky soukromí, bias (předsudky) a ztráta pracovních míst způsobená automatizací.