Prsa nebo zadek? Co o vás říká váš vkus (a možná i vaše IQ)

Když se sejde parta chlapů u piva a začne se rozebírat věčné dilema „horňák nebo dolňák“, vypadá to jako obyčejná sranda. Jenže když se do toho pustí vědci, vyjde z toho něco mnohem zajímavějšího – a možná i trochu kontroverzního. Nedávno jsem narazil na studii, která tuhle otázku uchopila úplně jinak. Ne jako trapný vtípek z hospody, ale jako seriózní výzkum lidské sexuality, inteligence a evoluce. A výsledky? Překvapivě přesvědčivé – i když ne zrovna politicky korektní.

Co je vlastně tak zvláštního na lidských ňadrech?

Začněme od základů. Lidské ženy jsou jedinými primáty, které mají trvale viditelná prsa. U ostatních primátů se prsa zvětší jen během těhotenství a kojení. U nás? Vyrůstají v pubertě a drží se celý život. Proč? To dodnes není úplně jasné.

Byly teorie o tom, že jde o tukovou rezervu jako u velblouda. Nebo že prsa pomáhají termoregulaci. Jiní tvrdili, že prsa vznikla kvůli vzpřímené chůzi – aby muži měli na co koukat zepředu, když už samičky netrpělivě nevystrkují zadky jako opice. Ale žádná z těchto teorií nezískala obecné přijetí. Jedno je jisté – dnes jsou prsa vnímána jako sekundární pohlavní znak, který vzbuzuje sexuální přitažlivost. Tedy, aspoň u některých.

A právě to „u některých“ je klíčové. Protože jak se ukázalo, ne všichni muži na světě mají prsa na vrcholu žebříčku. A odchylky nejsou náhodné.

Co když za to může inteligence?

Ve studii vedené Georgem Francisem a Emilem Kirkegaardem se vědci pokusili zjistit, jestli existuje nějaká souvislost mezi inteligencí a tím, jestli dáváte přednost prsům nebo pozadí. A víte co? Našli ji. A ne ledajakou.

Na základě analýzy vyhledávání na Google, Pornhubu a YouPornu (ano, opravdu tam hledali data), se ukázalo, že v zemích s vyšším průměrným IQ mají lidé tendenci víc preferovat prsa. V zemích s nižším IQ pak vede spíš zájem o zadky. A ta korelace byla fakt silná – třeba v USA až 0,85, což ve statistice není žádná sranda.

Zadek jako symbol plodnosti? Možná ano, ale…

Z pohledu evoluce dává větší zadek docela smysl. Je spojený s plodností, zdravím, schopností porodit dítě. Oproti tomu prsa – aspoň ta trvale viditelná – mohou působit matoucím dojmem. V dávné minulosti totiž zvětšená prsa značila těhotenství nebo kojení, což pro samce znamenalo: „Teď nic nebude, kámo.“ Tak proč by se měl muž přitahovat zrovna k něčemu, co mu evolučně nepřinese výhodu?

Tady vzniká tzv. „paradox prsou“. Muži je milují – a přesto to evolučně vlastně nedává moc smysl. Ale když do toho přimícháte teorii tzv. pomalé životní strategie (slow life history strategy), začne to zapadat. Tato teorie říká, že lidé s vyšším IQ žijí promyšlenější, zdrženlivější a méně rizikový život. A preference prsou může být součástí této strategie, protože prsa jsou víc než jen sex – jsou symbolem blízkosti, péče, dlouhodobého partnerství.

Afroameričané a láska k pozadí: stereotyp, nebo realita?

V téhle části už začíná jít do tuhého. Výzkum totiž ukázal, že africký původ silně koreluje s preferencí zadků. A to jak u afrických zemí, tak třeba v USA mezi afroamerickými komunitami. Korelace byla až -0,91 – což znamená, že čím víc africké genetiky v populaci, tím menší zájem o prsa a větší o pozadí.

A pozor – tenhle vzorec platil i v Latinské Americe, kde je afro-karibská genetika také částečně zastoupena. Autoři dokonce citovali i data od sexuálních pracovnic, které v praxi potvrzují, že afričtí klienti kladou větší důraz na zadky než jiní zákazníci.

Když čísla promluví: není stát jako stát

Autoři výzkumu šli ještě dál. Nestačilo jim podívat se na preference podle zemí – rozhodli se podívat i na jednotlivé státy USA. A hádejte co? Opět stejný vzorec. Čím nižší průměrná inteligence v daném státě, tím vyšší zájem o zadky. Jenže pozor – když se do modelu přidala proměnná „podíl afroamerické populace“, vliv IQ téměř vymizel. Jinými slovy, v amerických státech s větším podílem afroameričanů lidé preferovali zadky bez ohledu na ostatní faktory.

Aby vyloučili případné zkreslení kvůli hranicím států (protože státní hranice jsou v podstatě administrativní čáry, které nemusí kopírovat kulturní rozdíly), vzali si vědci na paškál i metropolitní oblasti. Výsledek? Stejný. Silná korelace mezi podílem afroamerické populace a preferencí zadků. I tady čísla mluvila jasně – korelace 0,82 je v sociálních vědách dost výmluvná.

A co socioekonomický status?

Teď byste možná čekali, že do toho promluví i bohatství nebo vzdělání. Jenže ouha – v mezinárodním měřítku ani HDP na hlavu, ani životní úroveň nehráli žádnou roli. Jediný případ, kde se socioekonomický faktor projevil, byl na úrovni amerických metropolitních oblastí. Ale i tam byl efekt slabší než vliv rasy a inteligence.

Co z toho plyne? Že v otázce prsa vs. zadek nejde o to, jestli někdo vyrůstal v chudé čtvrti nebo měl lepší přístup ke vzdělání. Jde o něco hlubšího, zakořeněného možná v biologii.

Mluví i španělština stejnou řečí?

Aby měli jistotu, že jazyk nezkresluje výsledky, ověřovali vědci i španělsky mluvící země. Použili místní slang a hledali korelace u španělských vyhledávacích dotazů. A i když výsledky nebyly tak silné jako v anglickém datasetu, trend zůstal zachovaný. Preference pro zadky převládala u populací s vyšším zastoupením afrického původu, i když jazyk byl jiný. Jazyk tedy samotný nestačil na to, aby změnil základní vzorce chování.

Záhada východní Asie: prsa jako ideál, ale bez reality?

A teď něco opravdu zvláštního. Východoasijské země – například Japonsko nebo Jižní Korea – vykazují silnou preferenci pro prsa. Ale ženy z těchto regionů mají geneticky spíš menší poprsí. Evoluce si tady očividně z prsou moc těžkou hlavu nedělala, a tak přichází na scénu popkultura. Anime a manga plní erotické fantazie mužů tím, co jim realita nenabízí – a možná tím vytváří i nový kulturní standard.

Otázka tedy nezní jen „proč jsou prsa přitažlivá?“, ale i „proč se lidé z oblastí, kde nejsou přirozeně častá, na ně tak upínají?“ A odpověď možná leží někde mezi geny, kulturou a pornem.

Mění se svět? Prsa dolů, zadky nahoru?

Jedna z posledních zajímavostí studie je zaměření na vývoj v čase. Autoři použili data z Google Books a sledovali výskyt slov „breasts“ a „ass“ v americké literatuře. A co se ukázalo? Od 90. let šlo „ass“ výrazně nahoru. Slovo „breasts“ mělo svůj vrchol v 70. letech.

Můžeme si tedy položit otázku: odráží to změnu sexuálních preferencí? Anebo spíš posun společenských hodnot, třeba větší otevřenost, uvolněnost, nebo dokonce úpadek? Tady už přichází na řadu filozofická rovina. Faktem ale je, že kultura, média a trendy hrají svoji roli.

Shrnutí: Co si z toho odnést (a proč to vlastně řešit)?

Když to celé zjednoduším: pokud preferujete prsa, možná máte vyšší IQ. Pokud vás víc berou zadky, pravděpodobně sdílíte vkus s lidmi z regionů s vyšší mírou africké genetické stopy. A ať už tomu říkáte instinkt, vkus nebo kultura, výzkum ukazuje, že sexuální preference nejsou čistě individuální – kopírují genetické, kulturní a kognitivní vzorce.

Věřím, že podobné studie nejsou o škatulkování. Nejde o to ukázat, co je „lepší“. Jde o pochopení. O to, proč máme jako lidstvo tak rozmanité chutě a proč nás přitahuje něco jiného, než by si příroda sama naplánovala.

A víte co? Možná to nejzajímavější není ani to, jestli někdo preferuje zadek nebo prsa. Ale to, že se na tak jednoduché otázce dá ukázat, jak komplexní a fascinující jsme jako druh.

Vaše komentáře

Přispějte svým komentářem

Petr

Online svět (IT & Marketing) je mým hřištěm už víc než 25 let. Stavím menší lokální i velké globální webové projekty, občas pomůžu svými zkušenosti a přesahem nějaké korporátní firmě postavit a implementovat na trh nový produkt či vyladit co je zrovna třeba. Technologie jsou moje království, rád testuju nové nástroje, zkoumám, co funguje (a co ne) a sdílím tipy, které lidem šetří čas, peníze a nervy. Na tomhle webu najdete věcné články bez omáčky, upřímné postřehy a sem tam špetku humoru nebo ironie. Když zrovna nesedím u klávesnice, nejspíš brázdím na singltreku nebo zkouším nové golfové hřiště. A zbytek času? Ten patří výletům s manželkou a našimi dvěma syny.

Profil autora