Život je někdy mistrovský scénárista. V jednu chvíli si představujeme, že ideální vztah přijde nejpozději ve dvaceti, pak přijde realita a všechno se hezky zamotá. Vážně musí člověk s přibývajícím věkem slevovat ze svých nároků na partnera? A nebo se stává spíš pravý opak? Vyprávět by o tom mohla nejedna žena, a že se toho v hlavě za ty roky promění!
Jak to máme ve dvaceti? Hlavně aby „to jiskřilo“
Začátky bývají jednoduché. Někde kolem dvacítky stačí, když vás kluk prostě něčím zaujme. Charisma, smysl pro humor, hezký úsměv, možná trochu rebelská aura. Emoce hrají první housle a člověk neřeší, jaký má ten druhý vztah ke svým rodičům, nebo jestli vůbec umí vyprat ponožky. V tu dobu často ještě nevíte, co vlastně ve vztahu potřebujete a nad lecčíms přimhouříte oči. Stačí, když se vám v žaludku rozletí motýli a kamarádky závidí.
Jenže postupně člověk roste a s každou zkušeností sbírá nejen radosti, ale i modřiny.
S prvními vztahy přichází realita a upravují se filtry
Kolem pětadvaceti už nejde jen o první lásky, začínají přicházet i první vážnější zklamání. Najednou se ukáže, že nejde žít jen z toho, že „je hezký“ nebo „umí vtipně glosovat svět“. Něco ve vás se přepne – začnete koukat po lidech, kteří to mají v hlavě aspoň trochu srovnané, dokážou mluvit o svých pocitech a nejsou úplně ztracení, když přijde řeč na budoucnost.
Objeví se otázky: Je schopný kompromisu? Jak zachází s penězi? Neutekl by při prvním problému? Hodnoty najednou mají větší váhu.
Zajímavé je, že spousta žen v tomhle věku zjistí, že samota není žádná tragédie. A že když to prostě není ono, je lepší být chvíli single, než žít s někým, kdo člověku nic nedává.
Kolem třicítky se z nároků stává manuál přežití
A teď přichází zlom. Třicítka. Pro někoho strašák, pro někoho naprostá pohoda. Pokud jste do té doby sbírali zkušenosti a trochu jste si v hlavě ujasnili, co fakt nechcete, začnete být v selekci partnerů mnohem pečlivější.
Už nejde o to „mít vztah za každou cenu“. Zvažujete, jestli má smysl investovat čas do někoho, kdo vám ho spíš bere, než dává. Láska pořád hraje roli, ale přibudou otázky praktické: Je zodpovědný? Umí komunikovat? Je ochotný se omluvit a udělat kompromis? Jak to má s rodinou, dětmi, prací?
Zní to možná přísně, ale jak říkají ženy, které už mají něco za sebou: Pokud nemáte s někým možnost dlouhodobě růst, raději zůstanete sama. A tohle vůbec není o zatrpklosti. Naopak – právě spokojenost sama se sebou bývá důvodem, proč ze svých nároků člověk už nesleví. Proč by taky měl? Lepší je být spokojená sama, než v nefunkčním vztahu.
Každý den trávíme hodiny surfováním po internetu: v práci, doma, v kavárně, ve městě i při cestování. Připojujeme se všude k internetu i na veřejných wifi a ani si neuvědomujeme, jak snadno můžeme přijít o svá data, údaje i soukromí. Bezpečí na internetu není luxus, ale už dávno nutnost! 🌐🚀
Chraňte svá data, než bude pozdě skrze VPN! 🔒 Vyzkoušejte NordVPN se slevou 77% + 3 měsíce bonus zdarma nebo CyberGhost se slevou 82 % + 3 měsíci zdarma či ExpressVPN se slevou 61% + 6 měsíci bonus zdarma. Pokud nebudete spokojeni, každá z těchto VPN garantuje vrácení peněz + je přímo námi otestována!Čtyřicítka a dál: Komu se nechce slevovat, ten ví proč
S každou další dekádou se priority mění. Kolem čtyřicítky už většina žen ví, co chce, i co rozhodně nechce. Některé prošly rozvodem, vychovávají děti samy, mají vlastní bydlení a práci, o kterou se můžou opřít. Samota už dávno není synonymem osamělosti – naopak. Žena ví, že se zvládne o sebe postarat, a hledá partnera ne proto, že by „musela“, ale protože by mohla. A jedině pokud jí někdo život obohatí, má smysl do vztahu jít.
Najednou už neřešíte, jestli má partner „dost vysoký plat“ nebo „správné auto“, ale jestli je schopen být oporou, nehroutit se z běžných situací, zvládnout si povídat, a když na to přijde, dokáže pověsit prádlo i bez seznamu.
Kompromisy? Ano, ale ne za cenu štěstí
Celým tímto procesem se táhne červená nit – spousta žen zdůrazňuje, že kompromis neznamená „slevit z toho, co je pro mě důležité“. Ano, dám přednost chlapovi o dva centimetry menšímu, než jsem původně chtěla, protože mě něčím přesvědčí, ale už nikdy neslevím z hodnot, které považuju za zásadní: respekt, komunikace, spolehlivost, emoční dospělost.
A pokud něco z toho chybí, raději budu single. Protože už dobře vím, že každé „slevení“ nakonec stejně přinese víc problémů než radosti.
Proč mají ženy někdy „vyšší nároky“ než dřív?
Hodně lidí z okolí si myslí, že s přibývajícím věkem se „musí“ slevit z požadavků. Ve skutečnosti se spíš jen změní perspektiva. Najednou víte, co vám ve vztahu dělá dobře a bez čeho se neobejdete. Některé priority se naopak sníží (nikdo už neřeší barvu očí nebo jestli má někdo doma PlayStation), jiné naopak povyrostou (věrnost, spolehlivost, schopnost si otevřeně povídat).
Navíc roste počet žen, které vědí, že mít partnera není jediná cesta ke štěstí. A to platí i pro muže – spokojenost v single životě je čím dál běžnější.
Tlak společnosti a pohled okolí
A pak je tu další rozměr – komentáře okolí. Stereotypy o „starých pannách“ nebo „příliš vybíravých ženách“ už dneska zní dost unaveně. Pravda je spíš v tom, že když si žena projde pár průšvihy, zjistí, že klid a pohoda jsou víc než být v páru za každou cenu.
Nejhorší, co můžete udělat, je jít do vztahu jen proto, že vám tikají biologické hodiny nebo že vám to někdo „radí“. To se pak často nevyplácí a vede spíš k rozchodům, rozvodům a životní nespokojenosti.
Opravdu tedy ženy slevují z nároků? Spíš hledají kvalitu
Shrnutí? Většina žen, které mají něco za sebou, se shoduje: Neslevují, jen prostě víc vědí, co hledají. Nebojí se říct, že raději zůstanou single, než aby byly v dalším „kompromisním“ vztahu, který za nic nestojí. Přijímají samotu jako možnost, ne jako trest. A pokud už do vztahu jdou, tak s někým, kdo jim život zpříjemní, ne zkomplikuje.
A vlastně to není vůbec špatný přístup. Protože ve finále jde hlavně o to, aby byl člověk spokojený sám se sebou – a pak je teprve šance, že najde někoho, kdo tu pohodu nenaruší, ale ještě ji posílí.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
