Občas se to stane. Uprostřed ruchu velkoměsta, nebo naopak v tichu středočeské vesnice, zaslechnete ten specifický, rytmický zvuk. Zvuk, který přehluší běžný šum ulice i zpěv ptáků. Zvuk listů rotoru, které se zarývají do vzduchu. Pro někoho je to jen hluk, možná i trochu otravný. Ale pro ty, kteří ho v tu chvíli zoufale potřebují, je to ta nejkrásnější hudba na světě. Je to zvuk naděje. Zvuk, který znamená, že pomoc je na cestě. Je to zvuk žlutého vrtulníku s označením Kryštof 01.
A já se rozhodla zjistit, co všechno se za tímto symbolem skrývá. Chtěla jsem pochopit nejen techniku a čísla, ale i příběhy, lidi a tu neuvěřitelnou mašinérii, která den co den, noc co noc, drží stráž nad našimi životy. A to, co jsem objevila, mi doslova vyrazilo dech.
Kdo je vlastně Kryštof 01? Víc než jen vrtulník
Než se ponoříme do techniky, historie a financí, musíme si ujasnit jednu věc. Kryštof 01 není jen vrtulník. Je to instituce, symbol a odkaz. A ta číslovka „01“ na konci není náhoda.
Prestižní jednička
Označení „Kryštof 01“ je tradiční a prestižní. Nese ho totiž nejstarší stanoviště letecké záchranné služby (LZS) v celé České republice, které je v nepřetržitém provozu už od 1. dubna 1987. Právě v Praze to všechno začalo. A prvenství s sebou nese i určitou zodpovědnost a hrdost.
Možná vás ale napadlo, proč v Česku máme Kryštofa 01, 04, 05, 06, ale kde jsou třeba 02 a 03? Není to chyba v systému. Je to živoucí pozůstatek naší společné historie. Systém LZS se totiž budoval v rámci celého Československa. Stanice vznikaly postupně a dostávaly chronologická čísla.
- Kryštof 01: Praha (1987)
- Kryštof 02: Banská Bystrica (1987)
- Kryštof 03: Poprad (1987)
- Kryštof 04: Brno (1988)
A tak dále, až do čísla 18 v Liberci v roce 1992. Po rozdělení Československa v roce 1993 si obě země ponechaly původní volací znaky svých stanic. Ty „chybějící“ Kryštofové tak dodnes létají na Slovensku.
Náš systém číslování je tedy takovým malým historickým artefaktem, připomínkou společných kořenů a průkopnického ducha obou národů. Zajímavým detailem je, že na Slovensku později došlo ke sjednocení a tamní bratislavská stanice, původně Krištof 11, dnes nese označení Krištof 01. To jen podtrhuje sílu a prestiž tohoto volacího znaku.
Proč zrovna označení Kryštof?
A proč se vlastně vrtulníky jmenují po Kryštofovi? Ani to není náhoda. Jméno odkazuje na svatého Kryštofa, jednoho ze čtrnácti pomocníků v nouzi. Legenda vypráví o obrovi jménem Reprobus, který chtěl sloužit jen tomu nejmocnějšímu pánu. Nakonec našel Krista a sloužil mu tím, že na svých ramenou přenášel poutníky přes dravou řeku. Jednou takto přenášel malé dítě, které bylo stále těžší a těžší. Dítě mu prozradilo, že je Ježíš a že s ním Reprobus na ramenou nesl tíhu celého světa.
Po tomto zážitku byl pokřtěn jménem Christophorus – Kryštof, což v řečtině znamená „nosič Krista“.
Symbolika je naprosto dokonalá. Svatý Kryštof je patronem letců, řidičů, cestujících a ochráncem proti náhlé smrti, živelným pohromám a nebezpečí. Stejně jako on přenášel lidi přes nebezpečnou řeku, tak posádky vrtulníků LZS symbolicky přenášejí své pacienty přes pomyslnou hranici mezi životem a smrtí. Je to jméno, které službě dodává hluboký lidský a duchovní rozměr.
Zrod legendy: Jak se psala historie pražské letecké záchranky
Příběh Kryštofa 01 je fascinující kronikou technologického pokroku, politických změn a neuvěřitelného odhodlání. Začal v době, kdy si to málokdo uměl představit.
Průkopnický start za železnou oponou
Psal se 1. duben 1987, bylo přesně 7:15 ráno. Z letiště v Praze-Ruzyni vzlétl policejní vrtulník Mil Mi-2 s imatrikulací B-2401. V posádce seděl pilot Josef Knotek, lékař Václav Zábrodský a zdravotník František Eder. Tímto letem byl zahájen zkušební provoz první stanice LZS v Československu.
Tento moment je naprosto klíčový. V roce 1987, kdy se v tehdejším komunistickém Československu rozjížděl systematický provoz LZS, byly například ve Velké Británii za zcela jiných ekonomických podmínek zahajovány teprve zkušební lety. To naprosto boří zažité stereotypy o technologické zaostalosti Východního bloku.
Ukazuje to na obrovskou vizi, organizační schopnosti a progresivní myšlení tehdejšího Federálního ministerstva vnitra, ministerstva zdravotnictví a dalších zúčastněných složek. Projekt byl dokonce inovativně spolufinancován z fondu prevence škod České státní pojišťovny, která na něj vyčlenila tři miliony korun.
Technologická odysea: Od Mi-2 k Eurocopteru
První vrtulník Mi-2 byl sice začátek, ale brzy bylo jasné, že je potřeba modernější technika. Následující roky byly ve znamení horečného testování a hledání ideálního stroje. Tato technologická evoluce dokonale kopírovala politické uvolnění a otevření se Západu.
- Sovětská a polská éra: Po starých Mi-2, které u policie sloužily už od roku 1972, se na stanici testovaly polské stroje PZL W-3A Sokół (1989) a PZL Kania (1992-1993).
- Příklon k Západu: Zásadní zlom přišel v květnu 1991, kdy do Československa dorazily první dva „nevýchodní“ vrtulníky – německé MBB Bo 105. Jeden z nich byl okamžitě testován pro pražskou LZS. Nebyla to jen technická, ale hlavně symbolická změna.
- Americké a německé stroje: V srpnu 1993 nastoupil do služby americký vrtulník střední kategorie Bell 412HP a o rok později se testoval moderní německý BK 117.
- Současný standard: Definitivní tečkou za touto odyseou byl prosinec 2005, kdy na stanici přistál první moderní, dvoumotorový vrtulník Eurocopter EC 135 T2, který slouží dodnes.
Klíčové milníky a boj o přežití
Kromě vrtulníků se vyvíjel i samotný provoz. Od 1. dubna 1988 přešla stanice na nepřetržitý denní provoz. V roce 1997 se začalo létat i v noci ve zkušebním režimu a od 1. ledna 1998 byl zaveden plnohodnotný nepřetržitý provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. To byl obrovský skok v dostupnosti péče.
Existence služby ale nebyla vždy samozřejmostí. Ačkoliv Kryštof 01 každoročně dokazoval svou nepostradatelnost stovkami zásahů, v roce 2011 přišel šok. Expertní komise ministerstva vnitra a policejního prezidia navrhla zrušení LZS provozované policií kvůli vysokým nákladům.
Byl to střet chladných čísel s nevyčíslitelnou hodnotou lidského života. Naštěstí se tehdy za službu postavil jak ministr vnitra Jan Kubice, tak ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz, a návrh odmítli. Tento moment ukazuje, že ani ta nejužitečnější služba nemá své místo jisté a její existence závisí na neustálé obhajobě a politické podpoře.
Posledním velkým milníkem je nedávná minulost. Po desetiletích fungování v provizorních a nevyhovujících podmínkách se pražští letečtí záchranáři konečně dočkali. V letech 2023-2024 pro ně hlavní město Praha postavilo zcela novou, moderní základnu v areálu ruzyňského letiště za 46 milionů korun. Je to důkaz, že i po více než 35 letech má Kryštof 01 pevnou podporu a jeho příběh zdaleka nekončí.
Pod kapotou žlutého anděla: Seznamte se s Eurocopterem EC 135
Když mluvíme o Kryštofu 01, mluvíme dnes o vrtulníku typu Eurocopter EC 135 (dnes Airbus Helicopters H135). Je to lehký, dvoumotorový stroj, který patří mezi celosvětově nejpoužívanější typy v letecké záchranné službě. A není divu. Je to doslova technologický zázrak a létající jednotka intenzivní péče.
Technický portrét a cena za bezpečí
Vrtulník se běžně pohybuje cestovní rychlostí kolem 240 km/h, což mu umožňuje bleskově překonávat velké vzdálenosti. Jeho klíčovou vlastností je dvoumotorová koncepce. To znamená, že i při poruše jednoho motoru je schopen bezpečně letět a přistát. To je pro záchranářské mise absolutní nutnost. Délka trupu s rotory je něco přes 12 metrů a prázdný stroj váží zhruba 1,5 tuny.
A teď to nejdůležitější – cena. Pořízení takového stroje je obrovská investice. Cena jednoho nového kusu se pohybuje kolem 4 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 100 milionů korun. I starší, použité stroje se na trhu prodávají za desítky milionů. Když si uvědomíme, že Letecká služba Policie ČR jich má pro potřeby LZS k dispozici hned několik, dostáváme se k astronomickým částkám. Pro srovnání a odlehčení, pokud byste si chtěli pořídit vlastního Kryštofa, papírový model ve formě vystřihovánky vás vyjde na 89 Kč.
Kryštof 01 není jeden vrtulník
Tady se dostávám k jednomu z nejzajímavějších zjištění. Běžný člověk si představuje, že nad Prahou létá „ten jeden“ žlutý – dneska už modrý vrtulník. Ale pravda je jiná. Kryštof 01 není jeden konkrétní stroj, je to systém.
Letecká služba Policie ČR má k dispozici několik plně vybavených vrtulníků EC 135 (např. s imatrikulacemi OK-BYA, OK-BYB, OK-BYC a dalšími). Volací znak „Kryštof 01“ je pak přiřazen tomu stroji, který je zrovna v daný moment v pohotovosti na základně v Ruzyni.
Proč je to tak důležité? Protože to zaručuje stoprocentní dostupnost služby. Když je jeden vrtulník na plánované technické kontrole, má poruchu, nebo je zrovna nasazen na jiný úkol (třeba urgentní transport transplantačního týmu), na základně ho okamžitě nahradí jiný, plně připravený stroj. Tento systém záloh je navržen pro absolutní spolehlivost. Služba se prostě nesmí zastavit. Nikdy.
Létající jednotka intenzivní péče
To nejdůležitější se ale skrývá uvnitř. Kabina vrtulníku je doslova miniaturní jednotkou intenzivní péče, která umožňuje poskytovat tu nejvyšší úroveň medicíny přímo v terénu a za letu. Vybavení je dechberoucí.
- Monitorace životních funkcí: Lékař má k dispozici monitor, který sleduje EKG, krevní tlak, puls, nasycení krve kyslíkem (pulzní oxymetr) a dokonce i množství vydechovaného oxidu uhličitého (kapnograf). Má tak okamžitě stejné informace jako lékař na urgentním příjmu.
- Podpora života: Na palubě je defibrilátor pro případ srdeční zástavy, odsávačka pro uvolnění dýchacích cest a ventilátor Oxylog, který dokáže plně převzít dýchání za pacienta.
- Léčba a fixace: Posádka má k dispozici infuzní pumpy pro přesné a kontinuální dávkování léků, kompletní sadu urgentních medikamentů a pro případy těžkých úrazů (polytraumat) i speciální vakuovou matraci a dlahy, které pacienta dokonale znehybní a zabrání dalším zraněním během transportu.
Vrtulník je standardně vybaven pro transport jednoho ležícího pacienta, nouzově zvládne i dva. Vše je uspořádáno tak, aby měla posádka k pacientovi perfektní přístup a mohla pracovat i v omezeném prostoru za letu.
Tým, který nespí: Lidé, kteří tvoří posádku Kryštofa 01
Technika je fascinující, ale životy zachraňují lidé. A tým Kryštofa 01 je naprosto unikátní. Je to dokonalá souhra špičkových profesionálů ze dvou zcela odlišných světů.
Čtyři mušketýři v oblacích
Posádku pražského Kryštofa tvoří standardně čtyři členové: dva piloti, lékař a zdravotnický záchranář. Už samotný počet je výjimečný. Zatímco na jiných stanicích v ČR létá často tříčlenná posádka (jeden pilot, lékař, záchranář), pražská základna sází na robustnější, čtyřčlenný tým.
Dva piloti v kokpitu znamenají obrovský nárůst bezpečnosti, snížení pracovní zátěže a lepší zvládání složitých situací, zejména v noci nebo za špatného počasí. Dává to smysl – Kryštof 01 má jako jedna z mála stanic nepřetržitý 24 hodinový provoz a v noci pokrývá obrovské území. Je to zkrátka „těžká váha“ v systému české LZS.
Elita dvou světů
Model fungování je geniální. Nejde o jednu organizaci, ale o symbiózu dvou špičkových složek státu:
- Letecká služba Policie ČR: Zajišťuje to nejdůležitější – vrtulníky a piloty. A nejsou to jen tak nějací piloti. Jsou to ti nejzkušenější z celé letky, absolutní špička ve svém oboru. Jejich úkolem není jen bezchybně pilotovat stroj v jakýchkoliv podmínkách, ale také vyhodnotit bezpečnost místa přistání a zajistit hladký průběh celé operace.
- Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy: Zajišťuje zdravotnickou část posádky – lékaře a záchranáře.2 I zde jde o elitu. Jsou to zkušení urgentní medici a záchranáři, kteří navíc musí projít speciálním výcvikem HEMS (Helicopter Emergency Medical Service), aby byli certifikováni pro práci ve vrtulníku.
Tato dělba práce umožňuje, aby se každý soustředil na to, co umí nejlépe. Piloti na létání, zdravotníci na pacienta. Výsledkem je neuvěřitelná statistika, která mluví za vše: za celou dobu provozu letecké záchranky v Praze, tedy za více než 35 let, nedošlo k žádné nehodě. To je nejlepší možná vizitka profesionality a souhry celého týmu.
V akci: Jak vypadá typický den (a noc) leteckých záchranářů
Takže, jak to vlastně funguje v praxi? Kdy Kryštof 01 vzlétá a kam? Odpovědi jsou opět plné překvapení a ukazují na unikátní roli pražské LZS.
Primární mise a paradox pražské záchranky
Zásahy se dělí na dva základní typy: primární a sekundární.
- Primární zásah: Vrtulník letí přímo na místo události – k dopravní nehodě, vážnému úrazu, infarktu v terénu. Cílem je dostat špičkovou lékařskou péči k pacientovi co nejrychleji.
- Sekundární zásah: Jedná se o transport pacienta mezi nemocnicemi. Typicky jde o převoz pacienta z menší nemocnice do specializovaného centra (např. popáleninového nebo kardiologického).
Statistiky jasně ukazují, že Kryštof 01 se soustředí hlavně na primární mise. Například v roce 2023 měl 760 primárních zásahů a jen 30 sekundárních.
A tady se dostáváme k velkému paradoxu. Ačkoliv se základna nachází v Praze a provozuje ji pražská záchranka, drtivá většina zásahů – podle některých zdrojů až 85 % – se odehrává mimo hlavní město, ve Středočeském kraji.
Proč? Důvod je prostý a logický: rychlost a dostupnost specializované péče. V Praze je hustá síť pozemních posádek a dojezdové časy sanitek jsou relativně krátké. Ale dostat pacienta například z odlehlé části Benešovska do traumacentra v pražské nemocnici může sanitce trvat i přes hodinu.
Vrtulník to zvládne za zlomek času. Jeho hlavním úkolem je zkrátit čas transportu pacienta do místa definitivního ošetření, kterým jsou právě špičková pražská pracoviště.
Kryštof 01: Strážce noci pro polovinu republiky
Role pražské LZS se dramaticky mění se západem slunce. Zatímco přes den operuje primárně pro Prahu a Středočeský kraj, v noci se jeho operační rádius rozšiřuje na „prakticky na celé západní polovině území ČR“. Je to proto, že z deseti stanic LZS v Česku jich jen několik málo drží nepřetržitý 24 hodinový provoz (označený jako H24). Ostatní mají pouze denní provoz (VFR den).
Když se tedy stane vážná noční nehoda například v Karlovarském nebo Jihočeském kraji, je to právě pražský Kryštof 01 (spolu s plzeňským a českobudějovickým), který tvoří páteř noční letecké záchrany pro celou oblast Čech. Jeho význam tak daleko přesahuje hranice regionu, který primárně obsluhuje.
Přehled zásahů v číslech
Abychom si udělali lepší představu o vytíženosti posádky, podívejme se na konkrétní čísla z posledních let. Data ukazují, že Kryštof 01 vzlétá v průměru 500 až 800 krát ročně, což jsou zhruba dva zásahy denně. Rok 2021 byl s 870 zásahy rekordní a druhý nejvyšší za posledních 20 let.
| Rok | Celkem zásahů | Primární zásahy | Sekundární zásahy |
| 2023 | 790 | 760 | 30 |
| 2022 | 765 | 748 | 17 |
| 2021 | 870 | 771 | 99 |
| 2020 | 527 | 493 | 34 |
| 2019 | 603 | 578 | 25 |
| 2018 | 539 | 516 | 23 |
| 2017 | 449 | 411 | 38 |
Tato tabulka jasně ukazuje nejen obrovskou zátěž, ale i zajímavé trendy. Například výrazný pokles v roce 2020 mohl souviset s lockdowny během pandemie COVID-19, kdy ubylo dopravních nehod a dalších úrazů.
Naopak rekordní rok 2021 ukazuje návrat k normálu a možná i zvýšenou potřebu rychlé péče.
Kolik stojí naděje z nebe? Finanční stránka záchrany života
Mluvit o penězích v souvislosti se záchranou života může působit nepatřičně, ale je to naprosto klíčové pro pochopení celého systému. Provoz LZS je extrémně nákladný a jeho financování je velmi složité.
Cena jedné mise a složitost financování
Číslo, které často zaznívá v médiích, je cena jednoho vzletu, která může činit až 150 000 Kč. To je ohromující částka, která zahrnuje vše od paliva přes amortizaci stroje až po platy posádky. Celý systém je hrazen ze státního rozpočtu, konkrétně z kapitoly Ministerstva zdravotnictví.
Financování ale není tak jednoduché jako prosté násobení počtu letů cenou za vzlet. Systém je mnohem komplexnější a liší se pro státní provozovatele (Policie ČR, Armáda ČR) a soukromé firmy. Soukromí provozovatelé jsou typicky placeni za kombinaci dvou složek:
- Platba za letovou hodinu: Částka, kterou provozovatel dostane za každou hodinu, kdy je vrtulník skutečně ve vzduchu.
- Platba za pohotovost (standby fee): Paušální denní částka za to, že provozovatel drží plně připravený vrtulník i posádku k dispozici 24/7, i když třeba celý den nevzlétne.
A právě tady se skrývá klíč k pochopení vysokých nákladů. To nejdražší na letecké záchrance není samotné létání, ale neustálé čekání. Platíme si především za tu absolutní jistotu, že tým je připraven okamžitě vzlétnout.
Tato „cena za jistotu“ je to, co dělá službu drahou, ale zároveň neocenitelnou. V roce 2017 například Policie ČR dostávala za provoz Kryštofa 01 částku 37 644 Kč za letovou hodinu, zatímco soukromé firmy měly i denní paušály za pohotovost, které se pohybovaly od 25 000 Kč až po více než 100 000 Kč denně v závislosti na stanici a rozsahu provozu.
Politický spor: Kdo to zaplatí?
Jak už jsem zmínila, Kryštof 01 zasahuje z drtivé většiny ve Středočeském kraji. To vedlo k fascinujícímu a dlouholetému sporu mezi Prahou a Středočeským krajem.
Zjednodušeně řečeno: Praha (respektive stát přes rozpočet pražské záchranky) platila, Středočeši využívali. Středočeský kraj se dlouho odmítal na financování podílet s argumentem, že mu to zákon nenařizuje a že na to nemá v rozpočtu peníze.
Ředitel pražské záchranky naopak argumentoval, že je nespravedlivé, aby Praha financovala službu pro jiný kraj. Tento spor ukazuje na složité administrativní a politické pozadí, které se skrývá za každým vzletem žlutého vrtulníku.
Co jste o Kryštofovi možná nevěděli (a co dělat, když ho potřebujete)
Na závěr jsem si nechala pár perliček a praktických rad. Protože vědět, co dělat, když se ocitnete v blízkosti zasahujícího vrtulníku, může doslova zachránit život.
Jak pomoci při přistání?
Představte si, že jste svědkem nehody a na místo letí vrtulník. Můžete zásadně pomoci, pokud víte jak.
- Vyberte a zajistěte místo: Pilot potřebuje pro bezpečné přistání rovnou plochu bez překážek (dráty elektrického vedení, stromy, vysoká tráva, příkopy). Ideální velikost je zhruba 25×25 metrů ve dne a 25×50 metrů v noci. Udržujte zvědavce v bezpečné vzdálenosti.
- Navigujte pilota: Pokud je to bezpečné, postavte se na okraj vybrané plochy zády k větru (aby pilot viděl jeho směr) a upažením ukažte na místo přistání. Můžete na sebe upozornit máváním kusem barevné látky (v zimě na sněhu naopak tmavé). Nikdy ale žádné předměty nepokládejte na místo přistání! Rotor by je mohl nasát a způsobit katastrofu.
- Bezpečnost na prvním místě: Po přistání se k vrtulníku nikdy nepřibližujte, dokud k tomu nedostanete pokyn od posádky. Zvlášť nebezpečná je oblast ocasního rotoru, který je téměř neviditelný. Chraňte si oči před prachem a vírem a držte si volné části oděvu.
Průkopníci v medicíně a tajný tip pro nadšence
Pražská LZS není jen o rychlém transportu. Je i na absolutní špičce v poskytované péči. Jako jediná v celé České republice začala posádka Kryštofa 01 podávat u pacientů s masivním krvácením krevní transfuzi přímo v terénu. To je zákrok, který byl dříve možný jen v nemocnici a který dává těžce zraněným mnohem větší šanci na přežití.
A malý tip pro technické nadšence a fanoušky letectví. Komunikaci zasahujících složek, včetně Kryštofa 01, je možné za určitých okolností poslouchat na rádiových skenerech. Vrtulník komunikuje jak s řízením letového provozu na letišti Ruzyně, tak na speciálních frekvencích.
Například na frekvenci 124.450 MHz, označené jako „Praha Teren“, lze občas slyšet komunikaci LZS při zásazích. Je to takové malé okénko do světa, který je nám běžně skrytý.
Extra tip pro vaši bezpečnost při cestování
Když už jsme u tématu bezpečnosti a záchrany života – nejen vrtulník Kryštof 01 může být vaším strážným andělem. Pokud často cestujete a připojujete se k veřejným Wi-Fi sítím, rozhodně doporučuji používat kvalitní VPN. Tato služba zašifruje vaše data, ochrání vaše soukromí a platební údaje před kybernetickými hrozbami, a navíc vám umožní přístup k obsahu, který může být v zahraničí blokovaný. Já osobně už bez NordVPN nikam nejezdím – protože prevence je lepší než následná záchrana.
Symbol naděje, který má konkrétní tvář i cenu
Když jsem se na začátku své cesty dívala na oblohu a sledovala letící vrtulník, viděla jsem jen stroj. Dnes, po tom všem, co jsem zjistila, vidím něco úplně jiného.
Vidím odkaz průkopníků, kteří v 80. letech měli vizi a odvahu postavit se konvencím a vytvořit něco, co bylo napřed i před západním světem. Vidím fascinující technologický systém, který je navržen pro absolutní spolehlivost a jehož existence není samozřejmostí, ale výsledkem neustálého boje o finance a politickou podporu.
Především ale vidím konkrétní lidi. Tým špičkových pilotů, lékařů a záchranářů, kteří tvoří dokonale sehraný organismus. Lidi, kteří každý den nastupují do služby s vědomím, že je možná čeká ten nejhorší den v životě někoho jiného.
Kryštof 01 není anonymní služba. Je to symbol naděje, který má velmi konkrétní tvář, pohnutou historii a jasně vyčíslitelnou, i když obrovskou, cenu.
A až příště nad hlavou uslyším ten známý, rytmický zvuk rotorů, už nikdy to pro mě nebude jen hluk. Bude to připomínka toho neuvěřitelného spojení technologie, lidské dovednosti a odhodlání, které tiše a neúnavně drží stráž nad našimi životy.
Zažili jste někdy zásah Kryštofa 01 na vlastní oči, nebo máte příběh spojený s leteckou záchrannou službou? Podělte se s námi o své zkušenosti v komentářích!
Kryštof 01 – Hodnocení
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem, hodnocením či zkušeností
