Když se narodí miminko, první, co většinou následuje, je lavina porovnávání: „Má oči po tátovi!“ nebo „Nos má jasně po babičce!“ Jenže to, co je vidět navenek, je jen špička ledovce. V genech si totiž neseme mnohem víc, než jen barvu očí nebo výšku. A některé věci se mohou projevit až roky později.
Zkusme se na to podívat podrobněji. Co všechno vlastně dědíme od rodičů? A co z toho má skutečný vliv na náš život?
1. Fyzické rysy, které máme „po někom“
Barva očí, vlasů, tvar nosu, výška, postava nebo třeba odstáté uši – to všechno je výsledek kombinace genů od mámy a táty. Každý z nás má 23 párů chromozomů, polovinu z každého páru dostáváme od matky, druhou od otce. Geny, které tyto chromozomy nesou, ovlivňují vzhled i fungování těla.
Například hnědé oči jsou dominantní, takže pokud má jeden z rodičů hnědé a druhý modré, dítě má vyšší šanci na hnědé oči. Ale není to vždy pravidlem. Genetika totiž není kalkulačka, ale spíš loterie – někdy si dítě vylosuje kombinaci, která překvapí celou rodinu.
2. Co se odehrává uvnitř těla a přesto to dědíme
Geny neřídí jen to, jak vypadáme, ale i to, jak tělo funguje. Od metabolismu až po schopnost zpracovat určité látky. Třeba někdo má rychlé spalování a může sníst tři porce a nepřibere, jiný přibírá i z vody – a není to vždy leností nebo špatnou vůlí. V některých případech za to opravdu může genetická výbava.
Dědí se třeba i:
- krevní skupina a Rh faktor
- citlivost na bolest
- schopnost zvládat stres
- jak rychle se tělo zotaví z nemoci
- jak silně působí léky nebo anestetika
A pak jsou tu zajímavé detaily – třeba to, jestli zvládnete vypít tři kávy denně bez jakéhokoliv efektu, nebo jestli vám dá kofein okamžitě pocit úzkosti. I to může být částečně dáno geneticky.
3. Nemoci, sklony a genetické riziko
Neznamená to, že když má někdo v rodině určitou nemoc, tak ji automaticky dostanete. Ale pravděpodobnost může být vyšší. Genetická výbava totiž často zvyšuje náchylnost k různým zdravotním problémům – hlavně pokud k nim připočteme stres, životní styl, výživu a prostředí.
Mezi dědičné nebo částečně dědičné nemoci patří:
- cukrovka (hlavně typ II)
- vysoký tlak, cholesterol
- srdeční onemocnění
- astma, alergie, ekzémy
- rakovina (např. prsu, prostaty, tlustého střeva – hlavně u přítomnosti konkrétních genových mutací jako BRCA)
- autoimunitní choroby
- Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba
A ano, i psychické poruchy jako deprese, bipolární porucha nebo úzkosti mohou mít genetický základ.
4. Povaha a hlava plná otazníků
Na otázku, jestli je inteligence dědičná, není úplně jednoznačná odpověď. Ale odborníci se většinou shodují, že genetika má vliv – a to poměrně velký. Co ale s tím uděláme, to už je čistě na nás. Jinými slovy: geny ti dají základ, ale prostředí, škola, rodina a osobní zkušenosti rozhodnou, jak se to všechno rozvine.
Dědíme například:
- temperament (např. jestli jste spíš extrovert nebo introvert)
- schopnost zvládat stres a frustraci
- emocionální stabilitu
- empatii, soucit, ale i sklony k agresi
- IQ (ale pozor, neznamená to zaručený úspěch)
A pak jsou tu takové ty drobnosti, které si málokdy uvědomíme: jestli má někdo hudební sluch, jaký má smysl pro humor, jak reaguje na neúspěch. Genetika v tom hraje svou roli, i když výsledek je vždy kombinací mnoha faktorů.
5. Chuť, vnímání a zvláštnosti
Možná vás to překvapí, ale i některé naše chutě a reakce na jídlo jsou do určité míry dány geneticky. Třeba jestli nesnášíte brokolici nebo milujete ostré jídlo. Vědci objevili geny, které ovlivňují vnímání hořkosti, sladkosti nebo třeba schopnost zpracovat alkohol.
Zajímavosti, které můžou být dědičné:
- odpor ke koriandru (někdo ho vnímá jako chuť mýdla)
- intolerance laktózy
- chuť na sladké nebo slané
- potřeba hodně nebo málo spánku
- citlivost na světlo nebo hluk
6. A co pohlaví?
Tohle je jednoduché. Matka vždy předá chromozom X. Otec buď X nebo Y. Pokud dítě dostane X od otce, narodí se holka (XX). Pokud Y, bude to kluk (XY). Takže pohlaví geneticky určuje muž.
7. Každý z nás je originál
I když máme stejné rodiče jako naši sourozenci, genetická kombinace je pokaždé jiná. Geny se při početí náhodně kombinují, a proto se může stát, že jeden sourozenec má modré oči a druhý hnědé, jeden je extrovert a druhý spíš uzavřený.
Dědičnost je jako obrovská genetická mozaika, ze které si každé dítě poskládá svůj jedinečný obraz.
Shrnutí? Geny nás ovlivňují, ale neurčují všechno
Genetika je fascinující. Dává nám do vínku mnohé – vzhled, potenciál, sklony i určité hranice. Ale to, co s tím uděláme, je pořád v našich rukou. Můžeme mít vyšší riziko na určitou nemoc, ale díky životnímu stylu a prevenci se jí nikdy nedočkáme. Můžeme mít dispozici k určité povaze, ale prací na sobě můžeme být úplně jiní.
To nejkrásnější? Že i když geny mluví do všeho, nikdy nemají poslední slovo.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
