Zabíjel. Nechal zabíjet. Vydíral, zastrašoval, děsil. A teď sedí před soudem a říká, že lituje. Že se změnil. Že už nechce být hrozbou, ale pomocníkem. Jenže – dá se tomu věřit? A hlavně: dá se vůbec takový člověk pustit zpět mezi lidi?
Sledovat poslední soudní jednání s Mikulášem Černákem bylo jako koukat na jiného člověka. Místo suverénního mafiánského bosse seděl před senátem muž, který mluví o víře, o ztracených hodnotách, o doživotní hanbě. Ale za těmi slovy je 14 vražd. A desítky zničených rodin. Právě o tomhle napětí je celý příběh posledních měsíců.
První žádost o svobodu: Historický moment
Když občanské sdružení Reštart – Nový život v roce 2023 podalo návrh na podmínečné propuštění Mikuláše Černáka, nikdo přesně nevěděl, co si o tom myslet. Slovensko to nikdy nezažilo – žádný jiný doživotně odsouzený vrah o milost nežádal. A hlavně ne někdo, kdo za mřížemi strávil „jen“ 25 let.
Černák se k žádosti následně připojil i osobně. Na jednáních předložil resocializační plán, veřejně se omluvil obětem, doložil dobrovolnické aktivity, charitu a svou údajnou víru.
Ale zatímco jeho obhajoba mluvila o vnitřní proměně, prokurátor Peter Repa jasně řekl: „Je to precedent. A možná i past.“
Omluvy Mikuláše Černáka: Pokání nebo taktika?
V květnu 2024 padla v soudní síni slova, která zmrazila i zkušené reportéry. Černák se otočil přímo na syna zavražděného muže a řekl:
„Zabil jsem vám otce. Znám vás od čtyř let. Mrzí mě to. Omlouvám se.“
Byla to scéna jako z filmu. Jenže tohle nebyl scénář. To byl Michal Novotný, syn podnikatele Petra Novotného, kterého Černák nechal popravit. Měl v očích slzy. Ale ne kvůli dojetí – spíš kvůli tomu, jak dlouho na tohle musel čekat.
Tady nejde o lítost. Jde o to, jestli je vůbec možné, aby vrah jako Černák „napravil škodu“. A jestli to omluvou, charitou a slovy o víře může nějak vyvážit.
Co na to znalci a soud?
Soudní senát pod vedením Petra Vrbjara se už na druhý pokus v květnu 2024 pustil do jednání o Černákově podmínečném propuštění. Tentokrát se vše rozjelo naplno – za přítomnosti médií, advokátů, pozůstalých i samotného Černáka, který si přál veřejné slyšení. Možná právě proto, aby ukázal, že nemá co skrývat.
Na lavici svědků pak postupně usedali psychologové, psychiatři, pracovníci z věznice v Leopoldově i Prešově, kteří ho sledovali celý rok. Jejich verdikt byl překvapivý – většina z nich potvrdila, že u Černáka došlo k „vnitřnímu přerodu“, že chápe své činy, lituje jich a je prý schopen žít na svobodě bez ohrožení společnosti.
Vězeňská pedagogička doslova prohlásila:
„Viděli jsme na něm proměnu. Opravdovou, hlubokou. Už dávno to není ten člověk z 90. let.“
Zní to silně. Ale právě ta síla těch slov děsí víc, než by měla. Protože i kdyby byla pravda, dokáže se veřejnost smířit s tím, že se po 25 letech vrátí na svobodu nejznámější vrah moderní slovenské historie?
Nejde jen o trest, ale o symbol
Tady je důležité něco pochopit: Černákův případ není jen o vině a trestu. Je to o důvěře ve spravedlnost. Kdyby byl Černák obyčejný vrah, o jeho propuštění by možná rozhodli rychleji. Ale on je symbol. Zhmotnění doby, kdy na Slovensku vládli mafiáni, výpalné a politické vraždy.
A když pustíte na svobodu symbol, vysíláte tím zprávu – i když to třeba nechcete. Že odpuštění je možné. Že za 14 vražd a jednu hlavu na kapotě možná nakonec stačí omluva. A pár let charitativní práce.
Plány po propuštění Černáka: Nový život, nebo staré stíny?
Černák během slyšení tvrdil, že má připravený podnikatelský plán v cestovním ruchu a stavebnictví, že chce pomáhat bývalým vězňům a pracovat s mládeží na prevenci kriminality. Zmínil svou snoubenku Moniku, 180 denní resocializační plán vytvořený sdružením Reštart, a také skutečnost, že část svého vězeňského výdělku věnoval nemocnicím a sociálně slabým rodinám.
Zní to jako redemption story hodné filmového scénáře. Ale zůstává otázka – kdo by byl ochoten ho zaměstnat? Kdo by s ním chtěl podnikat? A hlavně – kdo by ho bral vážně, kromě těch, co ho zbožňují na TikToku?
Psychologové v jeho případu upozorňují na riziko, že některé změny mohou být strategické, vedené touhou po propuštění, a ne skutečným lítostivým uvědoměním. A i když připustíme, že se Černák opravdu změnil – otázka nezní, jestli on je připravený, ale jestli je na něj připravená společnost.
Každý den trávíme hodiny surfováním po internetu: v práci, doma, v kavárně, ve městě i při cestování. Připojujeme se všude k internetu i na veřejných wifi a ani si neuvědomujeme, jak snadno můžeme přijít o svá data, údaje i soukromí. Bezpečí na internetu není luxus, ale už dávno nutnost! 🌐🚀
Chraňte svá data, než bude pozdě skrze VPN! 🔒 Vyzkoušejte NordVPN se slevou 77% + 3 měsíce bonus zdarma nebo CyberGhost se slevou 82 % + 3 měsíci zdarma či ExpressVPN se slevou 61% + 6 měsíci bonus zdarma. Pokud nebudete spokojeni, každá z těchto VPN garantuje vrácení peněz + je přímo námi otestována!Dá se vrah jako Černák resocializovat?
Tahle otázka v sobě nese hlubší dilema. Týká se nejen trestu a odpuštění, ale i víry ve spravedlnost a možnost změny. Černák je testem pro právní systém, pro společenské hodnoty, ale taky pro nás samotné. Jsme ochotní věřit, že i člověk zodpovědný za čtrnáct vražd může prožít zbytek života jinak?
Soud zatím rozhodl jasně – jednání bylo odročeno na neurčito, čeká se na další znalecké posudky z Prešova a další důkazy. Možná to nebude rychlé. A možná se to vůbec nestane.
Ale už samotný fakt, že se o tomhle uvažuje, ukazuje, jak moc se společnost změnila. Možná k lepšímu. Možná ne.
Vaše komentáře k tématu článku
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
