Když vás život donutí, abyste si dali do pusy zámek, může to být docela oříšek. A já, jak jsem si uvědomil jedno krásné, ale finančně nákladné odpoledne, jsem byl před takovou celkem brutální výzvou. Ale pojďme na to pěkně postupně.
Tento příběh, jak jsem přestal mluvit sprostě, se odehrává na pozadí pražských ulic, kde se, jak je všeobecně známo, lze snadno dostat do varu a věřte, že konkrétně toto je můj hodně vytuněný skill.
Obsah článku
Začátek cesty po Praze
Všechno to začalo dnešní odpoledne, kdy jsem se, o ničem netušíc, vydal autem do centra Prahy zařídit nějaké věci a pak rovnou domů. Jako každý správný řidič jsem se cítil jako šéf, připraven čelit všem nástrahám dopravy s odvahou a absolutním klidem pro mě vlastním.
Tedy, alespoň jsem si to myslel, dokud jsem nezjistil, že moje dnešní trpělivost má své hranice a můj slovník… no, řekněme, že nebyl zrovna pro uši našich nejmladších.
A tak se to přesně stalo. V momentě, kdy pražská doprava ukázala svou pravou tvář, moje reakce na ni ukázala tu mou. Sprostá slova začala létat vzduchem rychlostí, se kterou by mohl i Usain Bolt závidět. A já, v domnění, že jsem v bezpečí svého automobilového kokpitu, jsem zapomněl na malé, ale velmi důležité detaily. Tobiáše a Matyáše, moje dvě milující, ale neuvěřitelně bystré děti, sedící na zadních sedačkách.
Změna pravidel hry
Naše domácí ekonomika se brzy dočkala revoluční změny. Anička, která má vždycky pro takovéto situace řešení, přišla s nápadem, který byl stejně geniální jako děsivý. Za každé sprosté slovo, které z mého úst vypadne, musím vložit 100 Kč dětem do kasičky.
Představa, že bych takto mohl přispět na nové hřiště, nebo dokonce financovat výlet do Disneylandu, mi byla sice sympatická, ale rozhodně ne takto.
Ale co neuděláte pro smířlivý pohled vašich potomků? Řekl jsem s důvěrou v sebe samotného „jistě“. A pak přišla ta osudná cesta domů, která mě stála neuvěřitelných 2600 Kč. Každá kolona, každé zdržení, každé nesmyslně zaparkované auto přispělo do rodinného rozpočtu s efektivitou, kterou by si nezadala ani ta nejlepší charitativní akce.
Umění mrmlání
Naučil jsem se nový způsob „mrmlání“. V momentě, kdy jsem ucítil, že už se blíží bouře, začal jsem si pod nosem mumlat něco, co by mohlo znít jako mluva Mimoňů, ale ve skutečnosti to byla cenzurovaná verze mého běžného řidičského monologu.
Tobiáš a Matyáš, s očekáváním v očích, mě pečlivě sledovali ze zadních sedaček, zatímco Anička, částečně pobavená, částečně znepokojená naším novým rodinným experimentem, pozorovala celou situaci s jemným úsměvem na tváři. Já jen očekával, kolik do rozpočtu přispěju než uvidím vrata od našeho domu.
Naučení se novému jazyku a přestat mluvit sprostě
Začal jsem si uvědomovat, že kasička se plní mnohem rychleji, než jsem očekával, a že moje finanční situace by mohla utrpět více, než je zdrávo. Přeci jen, před chvílí jsem utratil 3000 Kč za nové boty pro Aničku do fitka a bylo tedy na čase pro radikální změnu. Rozhodl jsem se, že naučím sebe i moje vokální schopnosti novému jazyku.
Jazyku, ve kterém sprostá slova neexistují. Výsledkem byly fráze jako „řídí jak panda“ místo klasických nadávek a „to je ale cvrček“ jako vyjádření údivu nebo spíše frustrace.
Neuvěřitelných 26 sprostých slov za 35 minut
Kdyby mi někdo řekl, že dokážu vypustit z pusy celkem 26 sprostých slov během pouhých 35 minut za volantem, zasmál bych se mu do tváře. Ani jsem si neuvědomil, jak rychle mi slova létají z úst. Ano, přesně 26 kousků sprostých slov. To je skoro jedno sprosté slovo za každou minutu a půl! Byla to pravá škola pokory a zároveň okamžik, kdy jsem si uvědomil, že moje slovní zásoba potřebuje urgentní revizi.
Můj původní slovník (+nový)
- Čur.k – „Cvrček“ – „To je ale cvrček!“ když někdo nebo něco nejde podle plánu nebo je zmatečné.
- Deb.l – „Dodo“ – „Jsi takový Dodo viď?.“ pro vyjádření, že někdo dělá hlouposti, ale v lehčím a vtipnějším duchu.
- Kret.n – „Keton“ – „To byl ale keton co?.“ když někdo udělá něco pochybného nebo hloupého.
- Idi.t – „Iglouš“ – „Chováš se jako iglouš.“ k vyjádření, že někdo není zrovna nejchytřejší, ale bez zbytečné zlosti.
- Krá.a – „Káva“ – „Jedeš jako káva viď?.“ když někdo není příliš šikovný nebo udělá něco nemotorného.
- Řídí jak pí.. – „Řídí jak panda“- „Ty řídíš jako panda na ledě!“ pro humorné vyjádření, že někdo není zrovna nejlepší řidič.
5 tipů jak se odnaučit mluvit sprostě
- Sebereflexe a motivace: Nejprve si uvědom, proč chceš přestat mluvit sprostě. Může to být kvůli profesionálním důvodům, výchově dětí, nebo prostě chceš být vzorem pro ostatní. Toto uvědomění ti pomůže zůstat motivovaný/a v průběhu celého procesu.
- Nahrazení slov: Když cítíš potřebu říct sprosté slovo, zkuste ho nahradit méně urážlivým výrazem nebo frází. Může to být něco neškodného nebo dokonce vtipného. Vytvoř si seznam takových slov nebo frází, které můžeš použít jako alternativu.
- Pozastavení před mluvením: Předtím, než něco řekneš, zkus se na chvíli zastavit a přemýšlet o tom, co chceš říci. Tato malá pauza ti může pomoci zkontrolovat své slova a vybrat vhodnější způsob, jak vyjádřit své myšlenky nebo pocity.
- Zvyš svůj slovník: Čtení knih, článků nebo sledování vzdělávacích videí může pomoci rozšířit tvůj slovník a poskytnout ti větší rozsah slov a frází, které můžeš použít místo sprostých výrazů. To ti pomůže vyjadřovat se bohatěji a přesněji.
- Získej zpětnou vazbu a podporu: Informuj své přátele a rodinu o svém rozhodnutí přestat mluvit sprostě a požádej je o podporu a zpětnou vazbu. Mohou ti pomoci identifikovat, kdy používáš sprostá slova, a povzbudit tě, abys pokračoval/a v úsilí.
Klíčem je být trpělivý a uznat, že změna způsobu mluvení může trvat nějaký čas. Každý pokrok, i ten malý, je krokem správným směrem.
Rada na závěr
Takže příště, když se ocitnete v pražské dopravní špičce, zkuste si místo sprostých slov představit „zebry“ nebo „lamy“. Možná zjistíte, že vaše cesta bude o něco příjemnější. A kdo ví? Možná ušetříte i pár korun do rodinné kasičky. 🙂
PS: Při řízení používejte ideálně playlisty. Před jízdou si připravte playlisty s písničkami, které vás udrží v dobré náladě a odvedou vaši pozornost od stresu. Pozitivní a muzika může dost pomoct snížit potřebu vyjadřovat své naštvání sprostými slovy.
