Přemýšleli jste někdy nad tím, co se stane s vašimi slovy, když je řeknete počítačům? Já v tom každý den pracuji. A čím víc se AI motá kolem mého života – nebo spíš já kolem jejího – tím častěji mě přepadá zvláštní druh neklidu. Ne ten existenciální, kdy se člověk ptá, jestli má jeho život smysl. Spíš takový ten datový neklid. Otázka, která mě nedávno donutila večer vstát z gauče a otevřít laptop: Může Grok 3 (nebo jiný podobný AI model) zapomenout, co jsem mu kdy řekl?
Pravděpodobně nemůže! Anebo aspoň ne úplně. Ale než se k tomu dostanu, pojďme se podívat, jak jsem to celé zkoušel, co jsem u toho cítil, a proč mám pocit, že i digitální výmaz osobních dat u Groku může být trochu jako rozchod – jen bez květin, bez dojetí a bez jakékoli kontroly nad tím, co si druhá strana pamatuje.

Začalo to nevinně. Chtěl jsem jen zrušit souhlas…
Grok 3, pokud netušíte, je jazykový model, který běží na platformě X – ano, mluvím o Twitteru, jen s novým logem a jiným šéfem, který má o budoucnosti lidstva celkem jasnou představu (a taky hodně dat).
A právě tam se dá „něco“ udělat. Vešel jsem do nastavení a klikal:
- Nastavení, níže je políčko Další
- Soukromí a bezpečnost
- A pak jsem konečně našel tu kouzelnou volbu Grok: nechci, aby moje data pomáhala s tréninkem AI.
Odškrtnul jsem ji. Malé vítězství, říkáte si. Ale jen na chvíli.




Tohle totiž neznamená, že moje data už v systému nejsou. Jen že odteď už si mě AI nebude tolik všímat. Předchozí interakce – ty, které už stihla spolknout, zanalyzovat, přechroustat a použít jako potravu pro svůj digitální mozek – ty zůstávají. Navždy? To nevíme. Ale rozhodně neodejdou jen tak lusknutím prstu.
A tady jsem se poprvé zarazil. Protože tohle není jako smazat fotku z Instagramu. To je jako když chcete, aby si někdo „odmyslel“, že jste mu před lety vyznali lásku. A ten někdo je superinteligentní neuronová síť.
Existuje vůbec cesta ven?
Začal jsem hledat víc. Nejen nastavení, ale i zásady ochrany soukromí od xAI (firma za Grokem). A tam to bylo trochu zajímavější – ale ne nutně lepší.
Zásady říkají, že pokud jste něco napsali v režimu Private Chat, systém to smaže automaticky do 30 dnů. Pokud smažete celý účet, zmizí všechno do měsíce – alespoň teoreticky.
To zní nadějně, že? Jenže pozor – jsou tu výjimky. Právní důvody, bezpečnostní důvody, obchodní důvody. Jinými slovy: pokud AI někde ucítí, že by se vaše data ještě mohla hodit, může si je podržet. Jako když se vám po rozchodu nechce vyhodit fotky z dovolené, protože… co kdyby se ještě hodily.
Tak jsem napsal na podporu. A začal čekat…
Když jsem dočetl podmínky, rozhodl jsem se jít o krok dál – kontaktovat přímo podporu xAI. Jasně, mohl bych se na to vykašlat, ale mám to tak nějak jako osobní výzvu. Něco jako zkusit vrátit peníze za ponožky, které už jste nosili – protože vás škrábou, a to by přece nemělo být legální.
V emailu jsem se odvolal na článek 17 GDPR – právo na výmaz (známý taky jako „právo být zapomenut“). Napsal jsem jasně, že chci, aby moje osobní data byla vymazána z jejich systémů a chci potvrzení, že se tak skutečně stalo.
A pak to přišlo. Ticho.
Ne takové to, že vám někdo neodpoví hned. Ale to ticho, které trvá dny. A týdny. Kdy už přemýšlíte, jestli váš email nezahučel do nějaké AI černé díry, nebo jestli váš požadavek někdo rovnou neoznačil jako „obtížný uživatel“.
Tady někde se to celé začalo měnit v test trpělivosti. A také test důvěry – věříme vůbec těmhle firmám, že opravdu mažou to, co říkají, že mažou?
Co když se moje data „neztratila“, ale jen změnila podobu?
Tohle byla chvíle, kdy jsem se opravdu zamyslel. Protože i kdyby Grok 3 smazal moji konverzaci, moje slova, moje názory… co když se to stejně někde odrazilo v datech? Co když nějaký statistický vzorec, který pomohl doladit odpověď o fotbale, vznikl právě díky mému dotazu?
A teď si představte, že vám někdo řekne: „Jasně, vymazali jsme vás z databáze. Ale váš vliv na systém tu je pořád. Něco jako když zmizí meteor, ale kráter po něm zůstane.“
Tohle je realita AI modelů. Nepamatují si nás tak, že by dokázaly říct, co přesně jsme napsali – ale otisk tam zůstane. Digitální DNA. Možná ne čitelná, možná ne zpětně vystopovatelná, ale pořád přítomná. A co hůř – neodstranitelná.
A co když vám nechtějí dát potvrzení?
No dobře, řekněme, že jste se dostali do fáze, kdy odpověď přišla. Nebo taky ne. Co dělat, když xAI nechce potvrdit, že vaše data skutečně zmizela?
Podle GDPR máte právo na odpověď. A pokud ji nedostanete, můžete se obrátit v ČR na Úřad pro ochranu osobních údajů. To jsem taky zvažoval. Ale řekněme si upřímně – kolik z nás to skutečně udělá? Kolik lidí má čas, energii a odvahu hnát tohle přes úřady, právníky, formální podněty?
Já to zatím neudělal. Ale tenhle příběh neskončil. Možná právě tímhle článkem začíná jeho druhé kolo. Protože soukromí není jen o tom, co dneska vidíme. Je o tom, co zůstane schované pod povrchem. A já nechci, aby moje digitální minulost někde seděla a pomáhala trénovat něco, co mi za pár let bude předčítat noviny nebo rozhodovat o tom, co smím vědět.
Co vám doporučuji rozhodně nedělat!
- Nesdílet v chatech s AI žádná jména, adresy ani osobní příběhy. I když se tváří přátelsky, nevíte, kam to všechno půjde dál.
- Nepočítejte s tím, že „smazání“ znamená skutečné smazání. Spíš jen neviditelnost.
- Nenechat bych to být. Můj názor je, že čím víc nás bude na firmy tlačit, tím větší šance je, že jednou nabídnou opravdu srozumitelný a transparentní systém výmazu osobních dat!.
A hlavně – mluvme o tom. Protože právě sdílením těchto zkušeností si navzájem ukazujeme cestu, jak se v tom digitálním bordelu na internetu vlastně neztratit.
Bonusová část: Šablona emailu pro výmaz dat z Grok 3 podle GDPR
Pokud vás při čtení toho všeho napadlo: „Tak jo, taky chci napsat na Grok a zjistit, co si o mně pamatuje,“ pak tady máte malou pomoc. Připravil jsem a to s velkým povzdechem nad tím, že vůbec něco takového musíme řešit jednoduchou šablonu emailu, kterou můžete poslat přímo na podporu xAI nebo zodpovědnou osobu pro ochranu osobních údajů. Třeba to urychlí proces.
✉️ Předmět emailu pro Grok
Žádost o výmaz osobních údajů dle GDPR a potvrzení o realizaci
📬 Text emailu
Vážený týme xAI,
obracím se na vás jako subjekt údajů ve smyslu článku 4 odst. 1 nařízení GDPR. Žádám tímto o výmaz veškerých mých osobních údajů, které o mně zpracováváte v souvislosti s používáním služby Grok 3 (či jakéhokoli nástroje, na němž se podílíte), a to dle článku 17 GDPR.
Zároveň vás žádám o potvrzení, že ke smazání mých údajů skutečně došlo, a o informaci, zda existují nějaké zákonné důvody pro další uchovávání těchto údajů.
Pokud ke zpracování údajů došlo v rámci anonymního režimu, prosím i o tuto informaci. Pokud však došlo ke zpracování údajů na základě mého účtu, identifikace nebo interakcí, žádám jejich úplné odstranění.
V případě nevyřízení této žádosti do 30 dnů budu nucen obrátit se na dozorový úřad (v mém případě Úřad pro ochranu osobních údajů ČR).
Děkuji za spolupráci.
S pozdravem
[Vaše jméno]
[Vaše kontaktní e-mailová adresa]
Tipy pro úspěšný výmaz z Groku
- Pokud máte účet u X (Twitteru), připojte k emailu screenshot nastavení, kde jste zrušili souhlas s tréninkem AI. Dělá to dojem.
- Smažte si konverzace v Groku, pokud to systém umožňuje. I když to je jako uklidit si pokoj, když víte, že máma tam už stejně byla.
- Nebojte se urgencí. Pokud odpověď nedorazí do měsíce, připomeňte se. Klidně i dvakrát. GDPR je v tomhle na vaší straně.

A co mě vlastně celý tenhle proces naučil?
Že právo na soukromí dnes není samozřejmost. Musíte si o něj říct. Někdy i zakřičet. A hlavně: není to jednorázová akce. Je to způsob myšlení.
Už dávno přemýšlím jinak o každé větě, kterou píšu do chatu u AI. O každé aplikaci, co stahuju do mobilu nebo počítače. A vlastně skoro i o každém emoji. Protože kdo ví – možná si někde nějaký algoritmus právě teď ukládá, že jsem dal 🍕 do odpovědi, když jsem mluvil o politice. A co když mu to přijde důležité?
Možná je to trochu paranoidní. Ale možná je to nová norma.
A tak pokračuju dál. Mažu, co se dá. Ptám se, co se nedá. A hlavně se o tom nebojím mluvit. Protože jestli existuje něco silnějšího než umělá inteligence, tak je to lidská zvědavost a snaha nenechat si všechno líbit.

A pokud vás to zajímá – co vlastně sám používám?
Možná si teď říkáte: „Fajn, bojuješ za právo na soukromí, ale co konkrétně děláš, abys to měl aspoň trochu pod kontrolou?“ Jasně, mažu, kde se dá. Ale tím to nekončí.
Dlouhodobě testuju a používám různé VPN služby – nejen z profesního zájmu, ale taky proto, že mě to fakt baví. Někdo si po večerech čte horory, já si hraju s VPN nastaveními a zkouším, odkud se dostanu na jaký stream. A co všechno o mně služba ví.
Mám reálnou zkušenost s více než 80 VPN služby, osobně sám používám NordVPN, Surfsharkem, CyberGhostem, ExpressVPN i PIA VPN nebo Proton VPN. Každou z nich jsem zkoušel na různých zařízeních – od mého MacBooku Pro, přes herní PC mého syna s Windows 11, až po iPhone 16 Pro a pracovní Samsung Galaxy S25. Testuju rychlosti, připojení, chování při výpadku sítě, podporu streamovacích služeb i to, jestli mi VPNka někde neprozradí mou reálnou IP adresu. A občas se nestačím divit u těch třeba VPNek, které jsou zdarma.
Mrkněte a zkuste VPNky co sám používám a nedám na ně dopoustit!
| Název VPN | Sleva a nabídka | Odkaz pro vyzkoušení |
|---|---|---|
| Surfshark | 86% sleva + 4 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| NordVPN | 77% sleva + 3 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| ExpressVPN | 61% sleva + 6 měsíců zdarma | Vyzkoušet |
| CyberGhost | 82% sleva + 4 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
| Private Internet Access | 85% sleva + 4 měsíce zdarma | Vyzkoušet |
Mimochodem – právě při používání VPN jsem si uvědomil, jak křehké je naše digitální soukromí na internetu. Jak snadno se naše údaje šíří a jak těžko se pak dostávají zpátky pod naši kontrolu.
VPN není samospasitelná. Ale když ji dobře nastavíte, připojíte přes bezpečný protokol, a hlavně – když víte, co vlastně děláte – pak to může být jeden z mála nástrojů, kterým se dá chránit nejen vaše IP adresa, ale i kus toho vnitřního klidu. Protože dnes už nejde jen o to, co jste napsali Groku. Ale o to, co o vás ví celý internet.
Takže ano – dál mažu. Ale zároveň taky šifruju, přesměrovávám, testuju a přemýšlím. A tohle celé není žádná paranoia. Je to… vlastně můj nový normál.

Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.