Jaké fotky i videa dětí nedávat na sítě! Co je nebezpečné?

Když se bavím s dalšími rodiči o tom, co všechno publikujeme o vlastních dětech, často slyším větu: „Vždyť je to jen fotka, co by se mohlo stát.“ Jenže ne každá chvíle, kterou si jako máma nebo táta chceme schovat nebo pochlubit se jí na sítích, je z pohledu dítěte neškodná. I proto vznikl rozsáhlý výzkum z Univerzity Palackého ve spolupráci s Microsoftem, který se zaměřil na to, co vlastně čeští rodiče považují za bezpečné sdílet.

A musím říct, že výsledky jsou docela zajímavé. Sám mám 2 děti a vím, jak snadné je přidat fotku, která mi přijde roztomilá. Jenže to, co vidím já, může být za pár let pro dítě spíš trapas nebo dokonce problém.

Co vlastně rodiče běžně sdílejí?

Z výzkumu vyplynulo, že u nás je sdílení fotek a videí dětí fakt masová věc. Sedm z deseti rodičů alespoň nějaký obsah o svých dětech zveřejňuje. A ne zřídka jde o momenty, které bychom ještě před pár lety ukázali maximálně babičkám. Někteří dávají dokonce i záběry přímo z porodnice.

Je ale dobré si uvědomit, že ne každý typ fotky je problém. Hranice bezpečnosti je ale tenčí, než by se zdálo.

Kdy rodiče zpozorní a kdy jim to přijde v pohodě

Největší roli hraje to, jestli je dítě obnažené nebo rozpoznatelné. Tady mají rodiče jasno: pokud je dítě oblečené a obličej není vidět, bere to jako bezpečné skoro každý. Jakmile je ale dítě částečně nebo úplně svlečené, ochota sdílet prudce padá.

Stačí se podívat do tabulek:

• 77 % rodičů nemá problém s dítětem, které je oblečené a není mu vidět do obličeje.
• Jakmile je dítě úplně nahé a současně rozpoznatelné, většina to označuje jako extrémně nevhodné.
• U videí jsou čísla ještě přísnější. Vidět nahotu dítěte v pohybu je pro většinu rodičů červená vlajka.

Tohle vlastně dává smysl, fotka i video mohou kolovat internetem, objevit se na místech, kde to vůbec nechcete, a dítě o tom často nemá ani tušení.

Přehled hodnocení fotografií podle rodičů v ČR

U videí jsou čísla ještě přísnější…

Záběry, které rodiče podceňují nejčastěji

Hodně rodičů sdílí fotky, které jim přijdou normální, ale pro dítě můžou být za pár let dost nepříjemné.

Typicky jde o situace jako:

• dítě na nočníku
• slintání, kašlání, nemoc
• prudký pláč nebo záchvat vzteku
• koupání nebo převlékání

U těchto momentů se často střetává realita rodiče („tohle je prostě každodenní život“) s tím, jak to může dítě později vnímat. Znám dost případů, kdy už školákovi podobné fotky vážně zkomplikovaly život mezi spolužáky.

Fotky, které vypadají nevinně, ale můžou bolet

Problém není jen bezpečnost ve smyslu zneužití fotky. U malých dětí jde často o to, jak moc křehké je jejich sebevědomí. Když se člověk dívá do výsledků výzkumu, je jasně vidět, že rodiče vnímají jako citlivé právě ty situace, které mohou dítěti přidělat ostudu.

Vtipná fotka dnes může být příběhem šikany o pár let později.

Praktické kroky, které vám pomůžou

Používat VPN na rodinných zařízeních (telefon, tablet, notebook). Chrání to nejen fotky, ale i hesla, cloud a obecně komunikaci rodiny.

Nechci to přehánět, ale VPN je pro mě dneska stejně samozřejmá jako mít v počítači nebo telefonu antivir.

Níže si dovolím doporučit 5 služeb, které dávají smysl pro rodiny hlavně proto, že jsou jednoduché na ovládání, tak si je nainstalujte ať vy i vaše děti po internetu surfujete (pracujete) v bezpečí a anonymně. Všechny mám otestované a používám buď pracovně nebo soukromě.

Co z toho plyne pro nás rodiče?

Já jsem si z toho odnesl pár zásad, které se snažím držet i u nás doma.

1. Minimalizovat identifikaci
   Jestli sdílet, tak bez obličejů a bez detailů, podle kterých se dá dítě dohledat.
2. Žádná nahota – fakt nikdy
   I kdyby to byla „nevinná“ momentka ze zad.
3. Neposílat ven momenty, za které by nám samotným bylo trapně
   Plačící dítě nebo dítě v nemoci je pořád člověk. Jen malý.
4. Přemýšlet, komu to vlastně ukazuju
   Veřejný profil a fotky dětí prostě nejdou dohromady.

Výzkum to celé jen potvrzuje

Grafy z výzkumu jasně ukazují, jak moc rodiče rozlišují mezi různými typy situací.
Vidět je i to, že rodiče dokážou být u videí ještě obezřetnější než u fotek. Video je totiž osobnější a působí intenzivněji, a i drobnost tam může být vidět mnohem zřetelněji.

Závěrečná myšlenka

Nás rodiče nikdo neučil, jak se chovat na sítích ohledně dětí. Všechno si tak trochu osaháváme za pochodu. Jenže naše děti budou žít s tím, co jsme o nich nasdíleli, mnohem déle, než si dnes dokážeme představit.

Když se člověk podívá na výzkumy jako tento, hlavní sdělení je vlastně jednoduché:
Stačí přemýšlet za dítě v době, kdy to samo ještě neumí.

Vaše komentáře

Přispějte svým komentářem

Petr Venclik Tech & VPN & Cybersecurity Blogger

Píšu o technologiích, VPNkách, ochraně soukromí a bezpečnosti na internetu. Všechno, o čem mluvím, si sám testuju - doma, v práci i na cestách. Sdílím tipy a triky, které opravdu fungují, a hodnotím služby podle reálných zkušeností, ne podle reklamních řečí. Baví mě propojovat IT, umělou inteligenci, cestování, marketing a moderní životní styl do jednoho funkčního celku. Věřím, že technologie mají život usnadňovat, ne komplikovat a právě o tom jsou mé články na tomto webu.

Profil autora

VPN IT Kyberbezpečnost Cestování a technologie Online soukromí Blokování reklam Bezpečnost na internetu Digitální nomád Anonymita na netu