Na papíře to vypadá jako kulinářský sen. Soutěž plná nadějných kuchařů, světla reflektorů, šance na práci snů u samotného Gordona Ramsaye a místo, kde se z vaření stává show. Jenže když se podíváte pod pokličku, najednou vám dojde, že Hell’s Kitchen není jen o jídle. Je to pekelně dobře vymyšlená hra na nervy, kde se za kulisy neschovává jen pánev s omáčkou, ale občas i zhroucení, manipulace a tragédie.
Tahle show je totiž všechno, jen ne pohodová podívaná. A čím víc se do toho člověk ponoří, tím víc ho mrazí. Víte, ono se totiž nevaří jen pro porotu. Vaří se i na kameru. A hlavně – vaří se lidi.
Šance života? Spíš ruleta s psychikou
Cenou je pozice šéfkuchaře v jedné z Ramsayho restaurací a 250 tisíc dolarů. To zní jako jackpot. Jenže v realitě to často připomíná špatně napsanou smlouvu plnou hvězdiček a výjimek. Třeba vítězka sedmé řady Holli Ugalde měla nastoupit do Savoye v Londýně. Jenže vízum se jaksi „nepodařilo“ vyřídit. Místo vysněné kariéry zůstalo jen u odškodnění a zklamání.
A Dave Levey? Ten to zvládl i se zlomenou rukou. Jenže v cílové restauraci ho nebrali jako vítěze, ale spíš jako PR figurku. Nevedl kuchyni. Jen se usmíval na hosty. A pak to zabalil.
A tím to zdaleka nekončí. V některých případech se vítězové k výhře ani nedostali. Pozitivní test na drogy, nesplněné podmínky smlouvy, nebo jednoduše fakt, že reálné kuchyně už obsazené byly.
Pokud si chcete udělat vlastní obrázek a vidět ty momenty znovu, celé řady Hell’s Kitchen se dají chytit přes Skylink, Telly nebo Lepší.TV, podle aktuální nabídky.
Když sláva bolí: Sebevraždy, kolapsy a život po pekle
Nejde o žádné přehánění, když řeknu, že některým lidem tahle show doslova zničila život. Tlak, který během natáčení zažívají, sledují miliony diváků v přímém přenosu. A pak, když se kamery vypnou, přichází realita. A s ní i ticho, které je často horší než Ramsayho křik.
Rachel Brown byla hvězda druhé řady. Talentovaná, silná ženská, která to v soutěži dotáhla daleko. O rok později si doma v Texasu vzala život. Její smrt zasáhla fanoušky i kolegy a rozpoutala debatu o tom, co účast v takové soutěži vlastně s člověkem udělá.
Joseph Cerniglia, další tragický případ, sice nebyl přímo v Hell’s Kitchen, ale v sesterském pořadu Kitchen Nightmares. Po nevybíravé kritice jeho restaurace skončil v řece Hudson. A právě Gordon mu předtím řekl, že jeho podnik „popluje dolů řekou“. Tohle už není náhoda, tohle je varovné znamení.
A to není všechno. Tady je krátký přehled dalších smutných osudů:
| Soutěžící | Série | Příčina úmrtí |
|---|---|---|
| Keith Greene | 2. série | Utonutí |
| Louis Petrozza | 4. série | Rakovina |
| Aaron Song | 3. série | Diabetické komplikace |
| Paulie Giganti | 16. série | Předávkování |
| Jonathan Plumley | 9. série | Infarkt |
Někteří z těch lidí měli zdravotní potíže už před natáčením, ale otázka zní: proč je vůbec do tak extrémní soutěže pustili? Odpověď je jednoduchá…. protože drama prodává. A pokud to znamená riskovat lidské zdraví, tak budiž. Televize jede dál.
Spěte málo, chybujte hodně: Tohle není kulinářská show, to je survival
Zkoušeli jste někdy fungovat na čtyři hodiny spánku několik dní v kuse? V Hell’s Kitchen to je standard. Po servisu, který běží do pozdního večera, následuje úklid, zpovědi do kamery, stresové porady, intriky. Do postele se soutěžící dostanou ve dvě ráno a v šest už je budíček.
Výsledek? Totální rozpad. Kuchaři, kteří by za normálních okolností poslali na stůl perfektní steak, najednou servírují syrové maso. A ne proto, že by to neuměli, ale protože jejich mozek prostě vypíná. Reakce jsou pomalé, koncentrace mizí, emoce jedou naplno. A přesně to chce kamera.
A když ani tohle nestačí, přichází sabotáž. Tek Moore (6. série) později přiznala, že se občas objevily zaměněné dózy se solí a cukrem, špatné suroviny nebo chybějící ingredience. V kuchyni, kde jde o každou vteřinu, to není detail. Je to past. Stačí jedna chyba a Ramsay má důvod ke křiku. Drama jede. Sledovanost stoupá.
Není divu, že někteří soutěžící se po natáčení úplně stáhli z veřejného prostoru. Mnozí si dokonce změnili jméno, smazali účty a přestali vystupovat pod svou identitou. Internet má totiž dlouhou paměť a show jako tahle vám přilepí nálepku na čelo na roky dopředu. I proto dnes čím dál víc lidí řeší, jak být online, ale přitom mít klid.
Třeba pomocí VPN, která nejen umožní sledovat americké verze pořadu, ale taky trochu stáhne závěs mezi vámi a zvědavým světem.
Legendy chaosu: Kdo psal dějiny Pekelné kuchyně?
Jedna věc se pořadu upřít nedá – casting. Tohle není soutěž pro introverty. A někdy máte pocit, že producenti hledají spíš herce než kuchaře. Výsledkem jsou soutěžící, kteří by si klidně mohli zahrát v sitcomu… nebo v noční můře.
Raj Brandston – kuchař, nebo jen chodící katastrofa?
Raj byl tak mimo, že to chvílemi vypadalo, že si ho někdo vymyslel. Zmatený pohyb po kuchyni, karate pózy uprostřed servisu, hlava v mrazáku, ujídání z talířů hostů. Byl legendou dřív, než vůbec stihl vypadnout. Jeho výstupy byly tak absurdní, že se dodnes řeší, jestli šlo o záměrně nasazenou postavu.
Joseph Tinnelly – výbušný mariňák, co chtěl „ven“
Jedna z nejslavnějších scén celé show. Joseph odmítl říct, koho nominuje, začal řvát na Ramsayho, strhl mikrofon a s výkřikem „Let’s step outside!“ ho vyzval na pěstní souboj. Když pak cestou zakopl o schod, byla to směs hněvu, trapasu a televizního zlata v jednom. Do dějin se zapsal nejen jako časovaná bomba, ale i jako nechtěně komický symbol „tvrdého chlapa“.
Jason Underwood – sexistická ostuda kuchyně
Jeho hlášky o tom, že „ženský patří k dezertům“ nebo že „není možný, aby ho porazily malý holky“, byly jako vystřižené z jiné dekády. Vtipné to nebylo, originální už vůbec ne. A když mu pak nevyšel soufflé kvůli tomu, že vymazal misku zvenku místo zevnitř, osud se postaral o pěkně ironický konec.
Kulinářské zločiny, u kterých by i pes utekl z kuchyně
Jestli si myslíte, že největší hřích v kuchyni je přesolit polévku, tak vás Hell’s Kitchen rychle vyvede z omylu. Některá jídla, která soutěžící připravili, jsou tak bizarní, že se člověk ptá, jestli je to ještě pokus o výhru – nebo čistá sabotáž.
Mattův „tatarák z nočních můr“
Když Matt Sigel naservíroval Ramsaymu „exotický tatarák“, kombinace syrového masa, kaviáru, hřebenatek a… bílé čokolády, bylo jasné, že to nedopadne dobře. Gordon to nejen vyplivl, on to doslova vyzvracel do koše. Jídlo bylo tak zvrácené, že na něj dodnes fanoušci vzpomínají jako na jeden z největších WTF momentů v historii.
Antonia a její gumbo z pekla
Tohle „louisianské“ gumbo vypadalo spíš jako směs bahna, slizu a něčeho, co vyteklo z kanalizace. Když to Ramsay ochutnal, okamžitě to nechal kolovat mezi ostatními soutěžícími, kteří si to „měli vychutnat“ taky. Výsledkem bylo kolektivní dávení a přirovnání ke psím exkrementům. Antonia se sesypala a odjela sanitkou – údajně kvůli migréně. Náhoda?
Jen a její těstoviny z koše
Když vám během servisu dojdou těstoviny, máte dvě možnosti. Uvařit nové. Nebo sáhnout… do koše. Ano, Jen se rozhodla vytáhnout těstoviny z odpadků, opláchnout je ve vroucí vodě a poslat na talíř. Její obhajoba? „Bod varu zabije bakterie.“ Jasně. Ale zdravý rozum už to nezachránil.
Sade a její menu pro psy
V jedné epizodě měli soutěžící vařit pro členy American Kennel Club. Sade si zadání vyložila doslova – a připravila dietní jídlo, které by snesl i labrador s citlivým bříškem. Bez koření, bez chuti, jen rýže a kuřecí. Pointa? Hosty byli lidé. A upřímně…. i ti nakonec říkali, že to chutnalo líp než jiná přesolená jídla.
Český guláš po Ramsayovsku: Když Radek Kašpárek servíruje hněv
Když se oznámilo, že TV Nova připravuje českou verzi Hell’s Kitchen, reakce byly smíšené. Nadšení střídalo podezření: kdo to jako utáhne? A může to vůbec v Česku fungovat?
Pak přišlo jméno Radek Kašpárek. Šéfkuchař s michelinskou zkušeností, který už dobře ví, jak se dělá televizní show (díky MasterChefovi). Ale i tak – přenést „ramsayovský“ styl do českého kontextu není jen tak.
Aby bylo jasno: Kašpárek do toho šel s vervou. Křik, házení talířů, nekompromisní kritika. Jenže zatímco u Gordona to působí přirozeně, tady to občas sklouzlo do trochu divadla. Někomu to sedlo. Jinému přišlo, že to přehrává. Ale pozor – Kašpárek má charisma a respekt, a i když někdy působí jako „Ramsay v tréninku“, pořád je to profesionál každým coulem.
Skandály made in Czechia: Mušle, hádky a pád ze židle
Jedna z největších kontroverzí přišla hned na začátku. Soutěžící zkazili desítky kilogramů svatojakubských mušlí. Cena? Kolem 1150 korun za půl kila. Výsledek? Kašpárek je házel do koše jako staré rohlíky. V době, kdy spousta lidí řeší, jak ušetřit na jídle, to působilo jako hodně špatný vtip. A diváci se ozvali.
A co díl o Zero Waste? Ten měl být oslavou neplýtvání. Místo toho kamera zachytila, jak soutěžící vylévají smetanu na zem, házejí čerstvé suroviny do odpadu a celkově popírají samotnou myšlenku dílu. Ironie? Stoprocentní.
Ale to největší drama se odehrávalo mimo plotnu.
Ewa vs. Samantha: Bitva, která rozčísla republiku
Každý dobrý reality formát potřebuje „padoucha“ a „hrdinu“. Hell’s Kitchen Česko je v tomhle ohledu skoro učebnicová ukázka. Dvě výrazné osobnosti, dva přístupy, nula tolerance.
Na jedné straně Ewa Podrazilová – temperamentní, ostrá, bez filtru. Na druhé Samantha Kuchařová – mladá, ambiciózní, a podle části soutěžících i diváků trochu „protekční“. Dcera známého hudebníka, co prý přišla bez pokory. A byl oheň na střeše.
Jejich hádky, pasivní agrese, intriky a naprosté odmítání spolupráce rozdělovaly kuchyň na dva tábory. A nejen kuchyň, ale i sociální sítě. Bylo to šťavnaté, nepříjemné, ale strašně dobře se na to koukalo. Tohle nebyl duel o nejlepší rizoto. Tohle byl otevřený střet generací, hodnot a ega.
Pekelná kuchyně mimo kamery: Vyhazov? Kolaps? PR mlha?
Po odvysílání začaly lítat spekulace. Proč se show nevrací? Co se stalo s Kašpárkem? Oficiálně šlo o „přerušení spolupráce“. Neoficiálně se mluvilo o tlaku, vyhoření a dokonce i o zdravotních potížích, včetně srdeční slabosti, kvůli které měl být Kašpárek převezen do nemocnice.
A i když tyto zprávy nikdo oficiálně nepotvrdil, atmosféra kolem pořadu začala houstnout. Někdo tvrdil, že TV Nova chtěla formát přesměrovat jinam, jiní zase, že to bylo prostě moc ostré i na české publikum. Kdo ví. Ale jedno je jisté – za těmi kulisami se nevařila jen polévka. Tam to bublalo úplně jinak.
Co nám vlastně Hell’s Kitchen ukázala?
Ať už se díváte na americkou nebo českou verzi, jedno je jisté: tohle není jen soutěž o vaření. Je to syrový obraz toho, co všechno jsou lidi schopní vydržet – i co všechno jim je někdo ochoten udělat pro dobrou sledovanost.
Příběhy zhroucených kuchařů, absurdních výher, fyzických kolapsů i toxických prostředí ukazují, že sláva v televizi může být zatraceně draze vykoupená. A přesto na to koukáme dál. Protože je to napínavé. Protože je to lidské. A možná i proto, že v tom vidíme kousek sebe. Unavené, přetížené, ale pořád bojující.
Pokud byste si chtěli Hell’s Kitchen pustit znovu (nebo jste ji ještě neviděli), je fajn mít přístup k plným sériím, ať už českým nebo těm zahraničním. Ať už přes Skylink, Telly nebo Lepší.TV, kde občas běží reprízy, nebo si to pustíte přes VPN a kouknete na originální řady třeba z amerických streamovacích služeb.
Ale pozor – připravte se, že vás to možná zasáhne víc, než čekáte. A nejen kvůli těstovinám z koše.
Hodnocení pořadu Hell’s Kitchen
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
