Občas narazím na místo, které není jen další lokalitou pro ježdění na kole, ale skutečným dobrodružstvím. Kokostezky jsou přesně tím případem. Nejsou to žádné uměle budované bikeparky s tunou technických prvků z betonu a dřeva. Naopak – tady se jede v srdci přírody, po zapomenutých stezkách, které někdo vyčistil s láskou k lesu i k bajkování.
A i když teď, od listopadu do konce března, mají pauzu na zaslouženou zimní regeneraci, já už si v hlavě plánuju, kdy přesně zase naložím kolo do auta a vydám se zpátky. Letos to už bude 8 sezóna :).
Kde se to vlastně jezdí? Vítejte v Kokořínském dole
Srdcem celého systému je malebné Kokořínsko – konkrétně Kokořínský důl, přírodní oblast s pískovcovými skalami, borovicovými lesy a úzkými roklemi. Takový český bikepackingový sen.
Hlavní nástupní bod je v autokempu Kokořín. Nečekejte žádný high-tech zázemí, ale všechno podstatné tam najdete – parkování, sprchu, a dokonce i myčku na kola (za drobný poplatek). Výchozí GPS souřadnice mám uložené natrvalo v navigaci: 50°26’18.146″N 14°34’51.269″E.
A pozor – trasy nejsou nijak značené v terénu. Takže buď stáhnout GPX, nebo použít mapy.cz s aktivní navigací. Jinak snadno skončíte tam, kde ani srnky nechodí.
Kdo za tím stojí? Místní, kteří si řekli „pojďme to udělat po svém“
Celý projekt vznikl odspodu. Ne žádné dotace, ne developer, ne outdoor korporace. Parta místních bajkerů začala čistit staré myslivecké stezky, objevovat zapomenuté pěšiny a spojovat je do smysluplných okruhů.
A vzniklo něco jako „cyklistické podzemí“ – traily, které si zachovávají přírodní charakter, žádný umělý zásah do terénu, žádné stavební orgie. Zároveň se tím ulevuje frekventovaným turistickým trasám, kam dřív mířili i cyklisti, co nevěděli, kam jinam.
Když chceš jezdit poctivě, musíš si zasloužit i orientaci
Kokostezky nejsou pro úplné začátečníky. Jednak kvůli technické náročnosti – čekejte kořeny, prudké výjezdy, úvozové cesty, klopenky vyjeté v hlíně. Ale i kvůli orientaci. Fakt si to musí člověk trochu nastudovat. Trasy se často kříží, občas se trail nečekaně stočí někam, kde byste ho nehledali. Ale právě to z toho dělá ten zážitek – nejdete po šipkách, jdete po intuici.
A já osobně si tohle vždycky fakt užívám. Cítím se víc jako objevitel než jako uživatel atrakce.
Jaké traily čekají? Od lehčích vrstevnic po „žlaby, co žerou kola“
Nabídka tras není nekonečná, ale zato pečlivě vybraná a vypiplaná. Pár mých favoritů?
- „2. patro“ – vrstevnicový trail, který se krásně vlní lesem a vrací se zpět k rybníku Kačírek. Ideální na zahřátí.
- „Levandule“ – začíná výživným technickým sjezdem se zatáčkami a pokračuje na dřevěné lávce do houpavé části.
- „Blaženka“ – trasa, co vás zavede až k Harasovu. Tam to ideálně zakončíte skokem do rybníka nebo oroseným pivem.
A pak tu máme Trailový okruh 2 – 20,2 km a převýšení skoro 500 metrů. Tady už jde do tuhého:
- „Kokořák“ – výzva pro technicky zdatné jezdce. Kořeny, výjezdy, technické sjezdy. Když tohle dáte v kuse, zasloužíte medaili.
- „Klučno“ – hravý sjezd, kde si zábavnost určujete rychlostí.
- „Žlabožrout“ – krásná pěšina s výhledem a finálním žlabem, co už pohřbil nejedno kolo i ego.
- „Milča“ – začíná v poli a končí v lese. Skvělá směs flow a techniky, kořeny included. Tu naprosto zbožňuju 🙂
Tenhle systém není o tom projet všechno naráz. Je to o návratech. O tom, jak si na každou trasu najdete ten správný čas a náladu.
Kdy vyrazit na Kokostezky? Sezóna není celoroční, ale o to víc se na ni těším
Kokostezky nejsou otevřené pořád. A vlastně je to dobře. Každý rok od 1. listopadu do 31. března si traily dávají pauzu. Zima tu není na ježdění, ale na údržbu, opravy a plánování nových sekcí. Les potřebuje klid, traily regeneraci – a moje nohy taky.
Nejlepší je sem vyrazit na jaře, kdy všechno voní po dešti, nebo na podzim, kdy se les zbarví do oranžova a trať se mění v cyklistickou malbu. Léto je fajn, ale trochu horko – i když lesy Kokořínska poskytnou stín jako málokterý jiný trail.
Bez značení? Bez problémů, když se připravíte
Tím, že v lese nenajdete ani jednu šipku nebo ukazatel, je plánování předem opravdu nutnost. Já osobně si stahuju GPX do mobilu a jedu podle navigace – buď v mapy.cz, nebo v Locus Map.
Na ofiko webu Kokostezek najdete detailní popisy tras, fotky i doporučení k obtížnosti. Fakt doporučuju si to předem projít. Není nic horšího než stát uprostřed rokle bez signálu a přemýšlet, jestli jste minuli odbočku.
Ale když to zvládnete, čeká vás zážitek, který má trochu punc zakázaného ovoce. Jako byste se dostali na místo, které ještě není turisticky „zkažené“. A právě tahle dobrodružnost mě na Kokostezkách tolik baví.
Trailová etika: Když se chceš vracet, musíš se chovat
Na Kokostezkách platí jedno základní pravidlo: chovej se jako host. Není to bikepark, kde máš všechno jen pro sebe. Stezky tu sdílíme s pěšími, s rodinami na výletě, se psy i s přírodou samotnou.
To znamená – zpomalit, když někoho potkáte. Dát přednost, usmát se, poděkovat. Neřítit se lesem jako tank. A hlavně – žádné nové traily si nevysekávat sám. Tím se ničí podrost, eroduje půda a celý projekt by to mohlo ohrozit.
Stejně tak platí zlaté pravidlo: nejezdit za mokra. Trasa se rozjezdí, kořeny utrpí a hlavně – už to není zábava, ale boj o přežití. Já osobně už mám pár pádů na mokré Blažence za sebou. Nepotřebuju další.
Proč se na Kokostezky vlastně pořád vracím?
Kdybych to měl shrnout jednou větou: protože to není trailcentrum, ale přírodní hřiště pro bikery s duší dobrodruha. Není to místo, kde si koupíte permici a sjíždíte skoky na číslo. Je to spíš jako hledání pokladu – mapa, orientace, cesta skrz les, a pak odměna v podobě parádního flow sjezdu.
Navíc celá filozofie projektu se mi líbí. Není to masová akce, ale komunitní iniciativa. Trailbuildeři tady nejsou zaměstnanci, ale nadšenci, co to dělají z lásky. A právě to je znát na každém metru stezky.
Takže… stáhněte mapu, napumpujte vidlice a hurá na Kokořín
Pokud hledáte trailový zážitek, který je víc o přírodě než o plastových rampách, Kokostezky jsou to pravé místo. Ale neberte to jako obyčejný výlet. Připravte se, buďte ohleduplní a hlavně si to užijte na maximum.
Já už mám připravený S works, mapy nahrané v mobilu a v hlavě seznam trailů, které chci letos znovu projet. A že jich není málo. Tak možná se tam někde potkáme – u Kačírku, na Blažence nebo v tom žlabu, co „sežral“ dalšího bajkera. Čus…
Kokostezky – Recenze a hodnocení
Vaše komentáře
Kokořín
Skvělé, žádné ježdění jen z kopce
