Už dlouho mě žádný sportovec nedostal tak, jako Tadej Pogačar. A ne, není to jen o tom, že dokáže na kole vylézt kopce, kde já bych sotva vytlačil kočárek. Tenhle kluk má něco navíc – něco, co nejde natrénovat, ani koupit. Je to kombinace naprosté dřiny, chladné hlavy, přirozeného talentu a neskutečné lidskosti. A právě to mě přimělo ponořit se víc do jeho příběhu.
Malý Tadej, velké sny
Narodil se 21. září 1998 v Komendě, což je takové ospalé městečko nedaleko Lublaně. Slovinsko je sice malá země, ale produkuje neskutečně silné sportovce – a Pogačar je důkazem. Vyrůstal v Klanecu, vesnici obklopené kopci, kde se člověk buď naučí jezdit na kole, nebo se smíří s věčnou zadýchaností.
Jako kluk to měl hozené docela obyčejně. Nejdřív zkoušel fotbal v NK Komenda, ale pak se nechal zlákat starším bratrem Tilenem, který jezdil za cyklistický klub Rog Ljubljana. V devíti letech Tadej naskočil do sedla závodního kola a začal přepisovat svůj vlastní osud. První vítězství? Krvavec. Kopec, který mu většina lidí záviděla jen vyjít, natož vyjet. A to mu bylo deset.
Za tím vším stála silná rodina. Táta Mirko, máma Marjeta – oba ho podporovali, jak jen mohli. Táta později dokonce pracoval přímo pro jeho tým. Co mě na tom ale nejvíc dojímá? Tadej nebyl žádný tlačený zázrak. On prostě chtěl. A makal.
Raketový vzestup Tadeje Pogačara mezi elitu
Jeho profesionální kariéra se rozjela v roce 2017. Ale upřímně – všiml jsem si ho až v roce 2019, kdy vyhrál Tour of California. V tu chvíli mi bylo jasné, že to není náhoda. Byl mu sotva rok přes dvacet a už porážel mazáky, kteří se po vítězstvích honí celou kariéru.
A pak přišel rok 2020. Pandemie, odložená Tour de France a… naprosto šílený výkon. Pogačar vyhrál celkově, přidal puntíky za nejlepšího vrchaře a bílé triko pro nejlepšího mladíka. Všechno při svém prvním startu. Já tehdy nevěřil vlastním očím – a myslím, že nejsem sám.
O rok později titul obhájil. A v roce 2024? Tam už začal psát legendu. Giro, Tour a mistrovství světa. Všechny tři vrcholy cyklistiky v jediné sezóně. To před ním dokázali jen Eddy Merckx a Stephen Roche. Nechci být patetický, ale tohle už je z říše snů.
Statistika, která mluví sama za sebe
Kdyby někdo potřeboval důkaz, že Pogačar není jen bublina, tady jsou suchá data:
| Závod | Počet vítězství | Roky |
|---|---|---|
| Tour de France | 3 | 2020, 2021, 2024 |
| Giro d’Italia | 1 | 2024 |
| Monumenty | 9 | 2021–2024 |
| Mistrovství světa | 1 | 2024 |
A do toho 17 vyhraných etap na Tour, 6 na Giru a další 3 na Vueltě. Jako jo, čísla nejsou všechno – ale když máš takhle vyrovnané výsledky napříč roky, disciplínami i trasami, není o čem.
Co z Tadeje Pogačara dělá tak výjimečného cyklistu?
Když se snažím pojmenovat, co přesně ho odlišuje, vychází mi tři věci: všestrannost, instinkt a hlava.
Tadej je jako cyklistický chameleon. Jede časovku jako profík, sprintuje, když je třeba, a v horách? Tam lítá. V roce 2024 překonal rekord Pantaniho – 6,98 wattů na kilo po dobu skoro 40 minut. Jeho maximálka na wattmetru je 1253 wattů, a v sjezdu to rozjede až na 106 km/h. Jo, tohle už je blíž MotoGP než cyklistice.
Ale co ho dělá opravdu jedinečným, je jeho schopnost číst závod. On nečeká, až mu dá tým pokyn. Jede podle citu. „Závodím instinktivně a nechci to měnit,“ řekl jednou. A já mu rozumím. Tohle se nedá natrénovat. Tohle máš, nebo ne.
Doporučené obchody
Obyčejný chlap s neobyčejným srdcem
Pogačar mě baví i mimo závodní trasu. Nehraje si na hvězdu, ač by na to měl nárok. Žije v Monaku se svou snoubenkou Urškou Žigartovou, která je mimochodem taky cyklistka. Jejich vztah je taková sportovní pohádka – trénují spolu, cestují, a když je třeba, tak se navzájem podrží. Když Uršce zemřela maminka, Pogačar okamžitě odstoupil z jednoho z největších závodů sezony. Neřešil body ani sponzory. Byl tam pro ni.
A pak je tu jeho charitativní činnost. Účastnil se PlumeStrong Cycling Challenge – akce, která sbírá peníze na stavbu škol v Sierře Leone. V roce 2025 ujel 824 kilometrů přes Alpy s převýšením přes 15 000 metrů. Cílem bylo sehnat milion dolarů na patnáct škol. A Tadej? Ten to jel se stejnou vášní, jako když sprintuje do cíle na Champs-Élysées. „Jestli můžu pomoci tím, že jen sedím na kole, tak proč ne?“ Tohle mi zní v hlavě ještě teď.
Pád a návrat Pogačara na trůn Tour de France
Každý příběh má i svoje stinné chvíle. U Pogačara přišly na Tour de France v letech 2022 a 2023. Nedošel si pro vítězství, a média hned začala mluvit o jeho pádu z trůnu. Ale on? Vůbec si to nepřipouštěl. „Bylo to těžké spíš pro mou rodinu a tým. Já se s tím vyrovnám,“ řekl naprosto klidně. A v roce 2024? Vrátil se tak, že se o něm zase začalo mluvit jako o nejlepším všech dob.
Tahle schopnost nezhroutit se pod tlakem je pro mě fascinující. Pogačar je sice mladý, ale v hlavě má jasno. Nepotřebuje drama ani výmluvy. Je to poctivý dříč, který umí vyhrávat i prohrávat se ctí.
Aktuální forma a výhled na Tour de France 2025
A teď, v roce 2025? Všichni netrpělivě sledujeme jeho výkony na Critérium du Dauphiné, které je takovou generálkou před Tour. Ne všechno jde zatím podle plánu. V časovkách trochu ztrácí, přiznal chyby v rozvržení tempa – začal prý až moc opatrně. A konkurence je silná. Remco Evenepoel, Jonas Vingegaard… prostě není sám.
Ale to mě nechává v klidu. Pogačar nikdy nebyl jezdec, který by ukazoval všechno v předehře. Vždycky si nechává něco do zásoby. A ty poslední horské etapy? Tam si myslím, že ještě ukáže, proč je považován za fenomén.
Co mě na něm nejvíc fascinuje?
Nejsou to jen ty vavříny. Je to kombinace pokory, vášně a lidskosti. Je to člověk, který na kole dokáže nemožné – a pak se usměje, jako by právě dojel jen na zmrzlinu. Miluje, co dělá. A to je nakažlivé.
Navíc je inspirací pro celou novou generaci cyklistů. Kluk, co vyrostl ve Slovinsku, bez mega rozpočtu nebo marketingového týmu, a přesto dokázal ovládnout svět. Ne kvůli reklamě, ale kvůli tomu, co má v nohách, v srdci a v hlavě.
Shrnutí? Legenda, která ještě neskončila
Tadej Pogačar je zjevení. Je to jezdec, který má šanci změnit cyklistiku, tak jako to kdysi udělali Merckx, Hinault nebo Contador. Ale zároveň je to i kluk od vedle. Ten, který rád trénuje s přítelkyní, pomáhá tam, kde je potřeba, a nikdy nezapomíná, odkud přišel.
A já? Já mu fandím. Nejen protože vyhrává. Ale protože to dělá správně. A protože když ho vidím na kole, připomíná mi, proč jsem se kdysi do cyklistiky zamiloval.
Nejčastější dotazy – FAQ
Kdo je Tadej Pogačar a proč je tak známý?
Tadej Pogačar je profesionální cyklista ze Slovinska, který se proslavil jako jeden z nejúspěšnějších jezdců současnosti. Vyhrál několikrát Tour de France, Giro d’Italia i mistrovství světa, čímž získal tzv. „Triple Crown of Cycling“. Jeho kombinace talentu, tvrdé práce a pokory z něj dělá výjimečného sportovce.
Kolik Tour de France už Tadej Pogačar vyhrál?
Do června 2025 Tadej Pogačar vyhrál Tour de France celkem třikrát – v letech 2020, 2021 a 2024. Navíc má na kontě 17 vyhraných etap v rámci Tour, což z něj dělá jednoho z nejdominantnějších jezdců posledního desetiletí.
Co znamená „Triple Crown“ a kdy ji Pogačar získal?
Triple Crown of Cycling je neoficiální titul pro jezdce, který během jedné sezóny vyhraje Giro d’Italia, Tour de France a mistrovství světa v silniční cyklistice. Pogačar toho dosáhl v roce 2024 a stal se tak teprve třetím cyklistou v historii, kterému se to podařilo (po Eddy Merckxovi a Stephenu Rocheovi).
Jaké jsou jeho největší přednosti jako cyklisty?
Tadej je výjimečně všestranný. Vyniká v časovkách, horských etapách i klasikách. Má neuvěřitelnou výdrž, silný závodní instinkt a psychickou odolnost. V roce 2024 například překonal rekord Pantaniho ve výkonu na stoupání – 6,98 W/kg po dobu téměř 40 minut.
Kdo je partnerkou Tadeje Pogačara?
Jeho snoubenkou je Urška Žigartová, také profesionální cyklistka ze Slovinska. Společně žijí v Monaku, často trénují bok po boku a tvoří jeden z nejznámějších sportovních párů v pelotonu.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem: Fandíte Tajedovi?
