Příběh, který má vše: odsouzeného zloděje podnikajícího v minulosti na dark netu, jmění v hodnotě miliard korun v bitcoinech, velkorysý dar státu a dramatický zásah elitní policejní jednotky. Kauza Tomáše Jiříkovského se stala ságou, která otřásla základy české justice a politiky.
Hlavní otázka, která visí ve vzduchu, je prostá a zároveň mrazivá: Byla celá operace mistrně připravenou pastí, jak dostat Jiříkovského za mříže? Nebo jsme byli svědky něčeho mnohem znepokojivějšího – řetězce arogance, nekompetence a systémového selhání, které odhalilo hlubokou nepřipravenost státu na realitu 21. století?
Pojďme se podívat na fakta, dokumenty a svědectví, které odděluje mýty od reality. Pravda, jak se ukazuje, není o konspiraci, ale o kombinaci odvážného gambitu a fatálního selhání těch, kteří měli chránit zákon.
Fáze 1: Génesis daru – Vypočítavý tah, nikoli pokání
Abychom pochopili logiku celé kauzy, musíme se vrátit na začátek. Tomáš Jiříkovský není žádný neznámý filantrop. Je to osoba pravomocně odsouzená za provozování „Sheep Marketplace“, jednoho z velkých drogových tržišť na darknetu. Právě z této trestné činnosti, jak se domnívá policie, pochází jeho pohádkové bohatství v bitcoinech.
Když mu po letech soudních tahanic a klíčovém rozhodnutí Nejvyššího soudu byla vrácena zabavená elektronika, stanul před problémem za miliardy korun: Jak proměnit „špinavé“ bitcoiny na legální peníze?
Jakákoli teorie o policejní provokaci musí projít testem základní otázky: Kdo udělal první krok? A zde mluví fakta naprosto jednoznačně. Z veřejných vystoupení Jiříkovského advokáta Káríma Titze víme, že to byla právě jejich strana, kdo aktivně a z vlastní iniciativy oslovil Ministerstvo spravedlnosti.
Jejich plán nebyl motivován lítostí, ale chladnou, pragmatickou strategií:
- Předběhnout úřady: Věděli, že jakýkoli pokus o směnu takové částky okamžitě vyvolá masivní reakci Finančního analytického úřadu (FAÚ). Chtěli tedy kontrolovat narativ a jednat jako první.
- Získat „státní razítko“: Cílem bylo získat oficiální dokument – darovací smlouvu s nejvyšší justiční autoritou v zemi. Tento dokument měl fungovat jako mocný „certifikát čistoty bitcoinů“, kterým by se mohli ohánět při dalších transakcích.
- Finanční optimalizace: Vedlejším, ale nezanedbatelným bonusem byla vidina možného odpočtu daru z daní.
V tomto kontextu je klíčové pochopit, co je a co není policejní provokace. Podle české judikatury je nepřípustné, aby policie aktivně někoho naváděla ke spáchání trestného činu, který by jinak nespáchal. Policie nesmí zločin vytvářet. V případě Jiříkovského však úmysl nakládat s majetkem a uvést ho do oběhu existoval prokazatelně dříve, než se do věci vložila policie. Iniciativa byla plně tedy na jeho straně.
Fáze 2: Ministerstvo v ringu – Fatální chyba a politická obrana
Zatímco Jiříkovský rozehrál svou partii, Ministerstvo spravedlnosti pod vedením tehdejšího ministra Pavla Blažka udělalo krok, který dodnes experti (ani já) nedokážou pochopit. Místo aby transakci okamžitě zastavilo a informovalo příslušné orgány, dar přijalo. Následný audit zadaný novou ministryní Lucií Decroix odhalil zdrcující realitu.
Audit společnosti Grant Thornton v podstatě popsal učebnicový příklad selhání:
- Zásadní pochybení: Hlavním závěrem bylo, že ministerstvo dar za žádných okolností nemělo přijmout. Mělo k dispozici všechny odsuzující rozsudky a znalo původ Jiříkovského jmění.
- Absence procesů: Ukázalo se, že na ministerstvu zcela chyběly interní procesy pro posuzování rizik spojených s praním špinavých peněz (AML), které jsou pro každou banku či směnárnu naprostou rutinou.
- Ignorování varování: Kauza odhalila i hlubší systémový problém. Podle pozdějších zjištění existoval na Ministerstvu financí varovný dokument, který na rizika spojená s darem upozorňoval. Ten se však údajně k ministru Zbyňku Stanjurovi nikdy včas nedostal. Komunikace mezi klíčovými resorty fatálně selhala.
Obrana Pavla Blažka, že stát by o peníze stejně nepřišel a že mohlo jít o projev „pokání“, v očích odborné veřejnosti neobstála. Stát se totiž nesmí aktivně podílet na transakci, která nese zjevné znaky legalizace výnosů z trestné činnosti.
Každý den trávíme hodiny surfováním po internetu: v práci, doma, v kavárně, ve městě i při cestování. Připojujeme se všude k internetu i na veřejných wifi a ani si neuvědomujeme, jak snadno můžeme přijít o svá data, údaje i soukromí. Bezpečí na internetu není luxus, ale už dávno nutnost! 🌐🚀
Chraňte svá data, než bude pozdě skrze VPN! 🔒 Vyzkoušejte NordVPN se slevou 77% + 3 měsíce bonus zdarma nebo CyberGhost se slevou 82 % + 3 měsíci zdarma či ExpressVPN se slevou 61% + 6 měsíci bonus zdarma. Pokud nebudete spokojeni, každá z těchto VPN garantuje vrácení peněz + je přímo námi otestována!Fáze 3: Zbraň v ruce – Jak se smlouva se státem stala klíčem
S darovací smlouvou v kapse se Jiříkovský cítil silnější. Jeho další krok byl logický a přesně zapadal do původního plánu. Obrátil se na soukromou kryptoměnovou směnárnu Bit.plus s požadavkem na směnu další, ještě větší části svých bitcoinů. A jako hlavní důkaz jejich legálního původu předložil právě čerstvě podepsanou smlouvu s Ministerstvem spravedlnosti.
Zde se však střetl s realitou profesionálního finančního světa. Reakce směnárny byla přesným opakem laxního přístupu ministerstva:
- Okamžité vyhodnocení rizika: Směnárna, vybavena moderními nástroji pro analýzu blockchainu (jako je např. Chainalysis), okamžitě identifikovala původ bitcoinů a transakci vyhodnotila jako extrémně rizikovou.
- Zákonná povinnost: V souladu se zákonem o boji proti praní špinavých peněz transakci bezodkladně nahlásila Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ).
- Řetězová reakce: Pro FAÚ, elitní útvar pro boj s finanční kriminalitou, to byl jasný signál. Na základě vysoce kvalifikovaného podnětu od směnárny podal FAÚ trestní oznámení.
Tento moment je absolutním zlomem. Dokazuje, že Jiříkovský sám a aktivně podnikal kroky k vyprání peněz. Systém, který ho měl zastavit, zafungoval – ale až na úrovni soukromého sektoru a specializovaného úřadu, zatímco vrcholný orgán justice totálně selhal!
Fáze 4: Důsledky – Spálená země a právní chaos
Dramatický zásah NCOZ z 14. srpna 2025 a obvinění Jiříkovského byly jen začátkem. Počínání Ministerstva spravedlnosti zanechalo za sebou spoušť s dalekosáhlými následky:
- Osud kupců: Ministerstvo stihlo část bitcoinů prodat ve veřejné aukci. Kupci, kteří v dobré víře bitcoiny od státu koupili, se nyní nacházejí v právním vakuu. Zaplatili za majetek, který policie následně zajistila jako výnos z trestné činnosti. Čekají je pravděpodobně dlouhé soudní spory o navrácení peněz.
- Politická válka: Kauza zažehla ostrý politický střet mezi Pavlem Blažkem a jeho nástupkyní Lucií Decroix, který se přelil do veřejných přestřelek a obvinění.
- Budíček pro stát: Případ se stal bezprecedentním varováním pro celý státní aparát. Ukázal, jak je nepřipravený na hrozby spojené s kryptoměnami a jak zoufale mu chybí základní AML protokoly, které požaduje pod vysokými pokutami po soukromé sféře, kde jsou standardem.
Konečný verdikt: Past si nastražil sám, stát mu jen svou neschopností otevřel dveře
Když si poskládáme všechny dílky skládačky, je závěr zcela nevyhnutelný. Teorie o tom, že kauza Jiříkovský byla předem mistrně připravenou policejní pastí, je jednoduše mýtus. Neexistuje jediný důkaz, že by policie Jiříkovského k jeho činům naváděla, lákala nebo ho provokovala.
Skutečný příběh je mnohem prostší a zároveň varovnější. Je to příběh o vypočítavém pokusu odsouzeného zločince legalizovat miliardový majetek, který narazil na šokující a neodpustitelnou nekompetenci vrcholného státního orgánu. Policie a Finanční analytický úřad v tomto případě nehrály roli strůjců pasti, ale hasičů, kteří museli zasáhnout u požáru, který pomohla rozdmýchat jiná složka téhož státu.
„Past“, ve které Tomáš Jiříkovský uvízl, si nastražil sám svou vlastní chamtivostí a vírou, že dokáže systém přechytračit. Stát mu v tom svým selháním paradoxně téměř pomohl :/.
Vaše komentáře ke kauze Jiříkovský a bitcoiny
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
