Případ darovaných bitcoinů od Tomáše Jiřikovského státu prostřednictvím Pavla Blažka odhalil zásadní systémová i individuální selhání. Stát nepoznal, že přijal majetek pocházející z trestné činnosti. Navíc jej rychle zpeněžil, čímž legitimizoval výnosy z praní špinavých peněz. Níže rozebírám, jaké konkrétní právní chyby byly učiněny, kdo nese odpovědnost a proč se z této kauzy musí stát poučit.
1. Přijetí daru bez ověření jeho původu
Chyba č. 1: Přijetí kryptoměn bez procedury AML
Co se stalo?
Pavel Blažek předal ve jménu státu více než 100 bitcoinů, které mu byly údajně „darovány“ Tomášem Jiřikovským. Ministerstvo spravedlnosti kryptoměny přijalo bez jakéhokoliv ověření jejich původu, přestože šlo o digitální aktiva s vysokým rizikem spojeným s praním špinavých peněz.
Právní pochybení!
- Nedodržení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML zákon).
Ministerstvo spravedlnosti je tzv. povinnou osobou dle § 2 AML zákona a mělo povinnost zkoumat původ majetku. - Porušení § 15 odst. 1 AML zákona:
Při podezřelé transakci měla být transakce odložena a oznámena Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). - Chybějící identifikace dárce:
Jiřikovský, osoba dříve trestně stíhaná a odsouzená, neměl být přijatelným dárcem pro státní instituce bez hlubší prověrky.
Kdo zde nesl odpovědnost?
- Ministerstvo spravedlnosti:
Nezajistilo interní kontrolní mechanismy. - Pavel Blažek (tehdejší ministr spravedlnosti):
Vykonával správní úkon ve věci přijetí daru, byť bez osobního AML šetření, ale s jasnou odpovědností za politickou a právní autorizaci tohoto kroku.
2. Absence hlášení podezřelé transakce FAÚ
Chyba č. 2: Neinformování Finančního analytického úřadu
Co se stalo?
Navzdory rizikovému charakteru daru nebyl FAÚ informován. Přitom tento úřad je hlavní institucí odpovědnou za vyhodnocování podezřelých transakcí a má pravomoc zastavit nebo odložit nakládání s majetkem.
Právní pochybení!
- § 18 AML zákona:
Povinná osoba má povinnost učinit oznámení FAÚ při podezření, že se jedná o výnos z trestné činnosti. - Selhání právního oddělení ministerstva:
Mělo z vlastní iniciativy transakci zadržet a předat ke kontrole.
Kdo nese odpovědnost?
- Vedoucí právního odboru Ministerstva spravedlnosti:
Nezajistil oznámení FAÚ a tím umožnil „projetí“ transakce. - Interní compliance orgány ministerstva:
Pokud vůbec existují, zcela selhaly.
3. Přeměna kryptoměn na fiat měnu bez prověrky
Chyba č. 3: Prodej bitcoinů formou aukce bez forenzní analýzy
Co se stalo?
Ministerstvo se rozhodlo bitcoiny prodat veřejnou aukcí. Bez jakékoli blockchainové analýzy nebo zapojení FAÚ byl majetek převeden na fiat měnu a následně použit státem.
Právní pochybení?
- Porušení principu obezřetnosti a odpovědného hospodaření se státním majetkem.
- Nedodržení metodiky Evidence a nakládání s majetkem státu.
- Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky:
Stát nesmí nakládat s majetkem, pokud je riziko, že pochází z nelegální činnosti (§ 7 odst. 1).
Odpovědnost?
- Sekce hospodaření s majetkem Ministerstva spravedlnosti.
- Předseda výběrové komise pro aukci:
Měl si vyžádat analýzu původu kryptoměn a zohlednit reputační riziko státu.
4. Neinformování veřejnosti a utajování daru
Chyba č. 4: Utajení přijetí daru i jeho prodeje
Co se stalo?
Dar ani jeho následná aukce nebyly řádně zveřejněny předem. O kauze se veřejnost dozvěděla až poté, co byla spojena se jménem Jiřikovského a dotazy médií.
Právní pochybení!
- Porušení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
- Porušení povinnosti transparentního informování veřejnosti podle principů dobré správy.
Kdo nese odpovědnost?
Tiskový odbor a pověřenec pro poskytování informací.
Ministerstvo spravedlnosti jako celek.
5. Neprovedení blockchainové forenzní analýzy
Chyba č. 5: Ignorace digitální stopy kryptoměn
Co se stalo?
Nikdo neprovedl základní blockchainovou analýzu adresy, ze které byly bitcoiny odeslány. Přitom blockchainová forenzika by během několika minut prokázala, že kryptoměny souvisí s darknetovým tržištěm Nucleus Market, kde Jiřikovský působil jako administrátor.
Technické možnosti jak to zjistit?
- Nástroje jako Chainalysis, Elliptic nebo Crystal Blockchain by okamžitě označily adresy jako vysoce rizikové (tzv. “tainted coins”).
- Lze dohledat, zda konkrétní mince byly přímo směněny na burze, přijaty z darknetu nebo „zamíchány“ (obfuscation přes mixéry).
Právní pochybení!
- Nedbalostní přístup státu k nové formě majetku.
Kryptoměny vyžadují specifické postupy. Neprovedení analýzy může být vykládáno jako hrubá nedbalost ve správě majetku státu.
Kdo nese odpovědnost?
- IT a právní odbor Ministerstva spravedlnosti.
- Sekce řízení IT rizik.
- Předseda výběrové komise při prodeji.
Ten měl požádat o bezpečnostní audit digitálního majetku.
6. Selhání Finančního analytického úřadu (FAÚ)
Chyba č. 6: FAÚ nekonal, ačkoli mohl
Co se stalo?
FAÚ vůbec nereagoval – buď protože nebyl informován, nebo protože nepovažoval transakci za podezřelou. V obou případech se jedná o problém.
Právní a institucionální pochybení!
- FAÚ má oprávnění:
- Zastavit transakci až na 72 hodin (§ 20 AML zákona)
- Požadovat informace od všech subjektů (§ 18 a 19 AML zákona)
- Předat případ orgánům činným v trestním řízení
Pokud FAÚ nebyl informován – šlo o porušení oznamovací povinnosti ministerstva. Pokud byl, ale nekonal – šlo o selhání při výkonu jeho pravomocí.
Odpovědnost?
- FAÚ jako samostatný orgán ministerstva financí.
- Vedoucí oddělení šetření podezřelých transakcí.
7. Neexistence interních pravidel pro příjem kryptoměn
Chyba č. 7: Institucionální nepřipravenost
Co se vše stalo?
Ministerstvo spravedlnosti v době daru nemělo interní směrnice, jak zacházet s kryptoměnami. Neexistovala ani technická infrastruktura, ani právní rámec, jak tyto dary posuzovat.
Právní důsledky
- Porušení zásady předvídatelnosti a transparentnosti v jednání veřejné instituce.
- Chybějící interní předpisy umožnily neformální a politicky motivované rozhodování.
Odpovědnost nese?
- Generální ředitel sekce legislativy a správních agend.
- Ministr spravedlnosti, který měl zajistit metodiku nebo konzultaci s odborníky.
Každý den trávíme hodiny surfováním po internetu: v práci, doma, v kavárně, ve městě i při cestování. Připojujeme se všude k internetu i na veřejných wifi a ani si neuvědomujeme, jak snadno můžeme přijít o svá data, údaje i soukromí. Bezpečí na internetu není luxus, ale už dávno nutnost! 🌐🚀
Chraňte svá data, než bude pozdě skrze VPN! 🔒 Vyzkoušejte NordVPN se slevou 77% + 3 měsíce bonus zdarma nebo CyberGhost se slevou 82 % + 3 měsíci zdarma či ExpressVPN se slevou 61% + 6 měsíci bonus zdarma. Pokud nebudete spokojeni, každá z těchto VPN garantuje vrácení peněz + je přímo námi otestována!8. Zmařená možnost blokace a navrácení prostředků
Chyba č. 8: Stát se připravil o možnost zamezit legalizaci výnosů z trestné činnosti
Co se stalo?
Namísto toho, aby stát bitcoiny zachoval jako důkazní materiál nebo požádal soud o předběžné opatření, je rychle proměnil v fiat měnu. Tím znemožnil trestněprávní přezkum jejich původu a případné navrácení poškozeným nebo mezinárodní spolupráci.
Právní dopad!
- Zánik důkazního materiálu.
- Ztížení budoucího vyšetřování zahraničních složek.
- Potenciální naplnění skutkové podstaty legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 216 tr. zákoníku).
Odpovědnost?
- Právní odbor ministerstva.
- Ministerstvo financí (nebo ÚZSVM), pokud spravovalo aukční mechanismus.
- Nečinnost státního zastupitelství, které transakci mohlo zastavit ex offo.
Shrnutí a návrhy systémových změn
| Oblast | Selhání | Odpovědná instituce |
|---|---|---|
| AML procedura | Nebyla spuštěna | Ministerstvo spravedlnosti |
| FAÚ | Neobdržel/nereagoval na podnět | FAÚ (MF ČR) |
| Blockchainová analýza | Neprovedena | IT sekce ministerstva |
| Transparentnost | Žádná komunikace s veřejností | Tiskový odbor |
| Interní pravidla | Neexistovala | Legislativní odbor |
| Aukce | Bez prověrky původu | Správa majetku státu |
| Politické krytí | Akce ministra bez odborné oponentury | Pavel Blažek |
Doporučení a prevence do budoucna
- Zákonná povinnost blockchainové forenzní analýzy pro veškeré přijaté kryptoměny státem.
- Zapojení FAÚ jako povinný mezikrok před převodem nebo prodejem kryptoměn.
- Metodika pro příjem darů v kryptoměnách – s jasným postupem ověření dárce a původu.
- Zákaz přijímat kryptoměny od osob s minulostí v oblasti trestné činnosti.
- Zřízení meziresortní komise pro správu kryptoměn ve vlastnictví státu.
- Zveřejňování informací o majetku pocházejícího z trestní činnosti (s výjimkou důkazních materiálů).
- Možnost soudního přezkumu přijatých darů ze strany veřejnosti (veřejný ochránce práv, NNO).
Celkový závěr
Kauza s darovanými bitcoiny od Tomáše Jiřikovského, které stát bez jakéhokoliv prověření přijal a následně prodal, ukazuje brutální selhání právního, institucionálního i lidského dohledu. Na celé linii – od ministra, přes právníky až po úředníky zodpovědné za majetek státu – chyběla elementární obezřetnost, právní uvědomělost i technologická gramotnost. Nešlo jen o jedno administrativní pochybení, ale o systémovou nekompetenci v zacházení s moderními formami majetku.
Místo aby stát kryptoměny důkladně prověřil, zachoval jako důkazní materiál a zapojil specializované instituce včetně FAÚ a IT forenzních týmů, raději je urychleně zpeněžil. Tím de facto přispěl k legalizaci výnosů z trestné činnosti. A co hůř – sám se tím dostal do pozice subjektu, který mohl (byť z nedbalosti či nikoliv) naplnit skutkovou podstatu trestného činu.
Ať už byla hlavní motivace politická, neznalostní nebo záměrná, výsledkem je naprostá ztráta důvěry v institucionální kompetenci státu v oblasti digitálních aktiv. Pokud se z této kauzy nepoučíme, otevřeme dveře dalším podobným chybám – jen s jinými aktéry a ještě většími dopady.
Je na čase zavést jasná pravidla, včetně forenzní analýzy kryptoměn, povinného zapojení FAÚ, a především – přestat jednat, jako by šlo o staré známé hotovostní dary. Kryptoměny jsou nová realita, a kdo ji nepochopí, bude selhávat znovu.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
Přispějte svým komentářem
