Zazvoní telefon, přistane zpráva. „Vaše zásilka byla pozastavena, doplaťte 79 Kč zde: [info.ceskaposta.eu]“. Rychle kliknete, protože zrovna čekáte něco z eshopu. A pak už je pozdě. Tohle je realita, která se dnes stává častěji, než si myslíte – a říká se tomu smishing. Smishing je jeden z těch novodobých kyberútoků, které na první pohled nevypadají hrozivě. Jenže právě proto jsou tak účinné.
Skvěle napodobují oficiální komunikaci bank, kurýrních služeb, streamovacích platforem nebo mobilních operátorů. A i když jste technicky zdatní, i když si dáváte pozor – ve slabé chvíli to prostě uteče.
Co je to smishing? Proč se ho vyplatí brát vážně
Smishing je zjednodušeně řečeno phishing přes SMS zprávy. Útočník (hacker) se vydává za důvěryhodnou autoritu a chce z vás dostat citlivá data – přihlašovací údaje, čísla bankovních karet, přístupové kódy do internetového nebo mobilního bankovnictví! Často se schovává za oznámení z banky, varování od mobilního operátora nebo třeba pokus o doručení balíku.
Oproti klasickému phishingu přes email má ale dvě výhody:
- SMS působí mnohem osobněji a urgentněji.
- Odesílatel bývá často upraven tak, že vypadá jako důvěryhodný kontakt.
Navíc moderní telefony umí zprávy od stejného čísla slučovat do konverzací, což podvodníkům hraje do karet. Jediný podvodný text se tak může ocitnout hned vedle vaší předchozí reálné komunikace s bankou. A v tu chvíli obrana padá.
Proč smishing funguje? Emoce a spěch
Útočníci nestojí na technologiích, ale na psychologii. Využívají to, že jsme často rozptýlení, ve stresu, zaneprázdnění. A tak když přijde zpráva s textem jako:
- „Vaše SIM karta bude deaktivována, potvrďte registraci.“
- „Čeká na vás zásilka, doplaťte poplatek zde.“
- „Vaše bankovní transakce byla zablokována, ověřte údaje.“
…málokdo si sedne, v klidu si to promyslí a zkontroluje odkaz. Naopak – přichází panika, impuls a rychlé kliknutí. A to je přesně moment, kdy útočník získává, co potřebuje.
Typické příklady smishingu
Abychom mluvili konkrétně – tady jsou některé scénáře, které se opakují velmi často:
- Falešný balík: Dostanete zprávu z „Pošty“ nebo „Balíkovny“ či „Zásilkovny“ o zadržení zásilky s výzvou k doplacení 29, 53 atd Kč.
- Bankovní past: Zpráva z „banky“ tvrdí, že došlo k podezřelé aktivitě, a máte ověřit své údaje.
- Předplatné služeb: Streamovací platforma nebo operátor „upozorňuje“, že je potřeba aktualizovat platbu.
- Falešný operátor: Upozornění na nutnost potvrdit SIM nebo údaje o zákazníkovi.
- Úřad nebo policie: Zpráva tvrdí, že máte nedoplatek nebo hrozí exekuce.
Odkaz vypadá na první pohled neškodně, ale buď vás přesměruje na vizuálně věrohodnou kopii originálního webu, nebo používá zkracovače, které skrývají skutečný cíl.
Smishing v číslech: Jak si stojíme v Česku?
Podle odhadů NÚKIB se v Česku v roce 2024 objevilo více než 15 000 smishingových incidentů. A to jsou jen nahlášené případy. Ve skutečnosti jich bude několikanásobně víc, protože většina lidí si podvod ani neuvědomí, nebo se bojí, že naletěli „z vlastní hlouposti“.
- Nejčastěji zneužívané značky: Česká pošta, Zásilkovna, DPD, Air Bank, Česká spořitelna
- Cílová skupina: lidé mezi 25–50 lety, častí online nakupující
- Průměrná škoda: 4 200 Kč na oběť
- Úspěšnost útoku: podle studie ČBA reaguje na smishing pozitivně (klikne nebo vyplní data) až 18 % lidí!
Když kliknete: Co se děje dál?
Kliknutí na odkaz je většinou jen začátek. Následuje:
- Přesměrování na falešnou stránku (např. „platební bránu“)
- Výzva k zadání údajů – jméno, číslo bankovní karty, bezpečnostní kód
- Odeslání údajů útočníkovi
- „Potvrzení“ nebo poděkování za platbu – aby vše působilo věrohodně
Ve skutečnosti jste ale právě odevzdali klíče od trezoru. A pokud používáte stejná hesla napříč službami? Útočníci zkusí přístup i jinam – do emailu, sociálních sítí, cloudového úložiště…
Okamžitá reakce: Co dělat, když naletíte!
- Změňte hesla. Ihned, nejen u služby, ale všude, kde používáte to samé.
- Zavolejte bance. Zablokujte platební kartu a požádejte o novou.
- Zkontrolujte další účty. Hlavně e-maily a sociální sítě.
- Nahlaste incident. Bance, policii, firmě, kterou útočník napodobil.
- Poučte se – a informujte i své okolí.
Jak se bránit: Technologie jako štít
Důvěra je krásná věc, ale v kyberprostoru vás ochrání jen zdravá podezřívavost a pár chytrých nástrojů. Tady je, co opravdu funguje:
- Dvoufázové ověření: každý účet, kde to jde, nastavte. I kdyby útočník získal heslo, bez druhého kroku se dál nedostane.
- Unikátní hesla: nikdy nepoužívejte jedno heslo napříč více službami. Správce hesel vám to výrazně ulehčí. Osobně používám NordPass od NordVPN!
- Bezpečnostní aplikace v mobilu: dnes už existují antiviry přímo pro Android/iOS, které umí odhalit podvodné odkazy.
- VPN: podceňovaný, ale extrémně užitečný nástroj, který vám vytvoří šifrovaný tunel a ochrání vaše připojení.
VPN jako ochrana nejen na cestách
Když si představíte VPN jako osobního strážce, který vás doprovází v online světě (na internetu), nejste daleko od pravdy. VPN (virtuální privátní síť) vám zašifruje veškerý datový provoz, takže i když kliknete na podezřelý odkaz nebo se připojíte z veřejné WiFi, vaše data jsou chráněna.
Zde je výběr ověřených VPN služeb, které dávají smysl i běžnému uživateli:
- NordVPN – funkce Threat Protection blokuje podvodné weby ještě před načtením.
- Surfshark – umožňuje ochranu celé domácnosti, včetně mobilů.
- ExpressVPN – intuitivní a rychlá, ideální pro začátečníky.
Pokud si VPN nastavíte například v rodinném wifi routeru, chrání automaticky všechna připojená zařízení – od mobilu, tabletu, počítače po chytrou televizi.
Edukace je klíč: Naučte chránit i děti a seniory
Smishing si nevybírá. A právě děti a senioři patří mezi nejohroženější skupiny – nejen kvůli důvěřivosti, ale i kvůli nižší znalosti digitálního prostředí.
➤ Jak na edukaci seniorů?
- Vysvětlujte jednoduše – žádná složitá terminologie.
- Ukažte jim reálné příklady podvodných SMS (klidně ze svého mobilu).
- Nastavte jim bezpečnostní prvky v zařízení a řekněte, že „raději se zeptat než naletět“ je správný postup.
➤ Jak na edukaci dětí?
- Mluvte s nimi o tom, že internet není jen zábava, ale i riziko.
- Naučte je, že nikdy nemají vyplňovat nic, co se týká peněz nebo hesel.
- Zapojte je do „hry na detektiva“ – ukažte dvě zprávy a nechte je odhadnout, která je podvod.
Zapojení rodiny je extrémně silný nástroj prevence. Když každý ví, co hledat, útočníci ztrácí výhodu.
Právo na vaší straně: Co říká český zákon
Víte, že smishing je v Česku právně postižitelný jako podvod? Jenže chytnout pachatele není vůbec snadné, zvlášť pokud operují ze zahraničí. Přesto existují kroky, které můžete udělat:
Co dělat z právního hlediska?
- Kontaktujte svou banku – některé platby lze zvrátit.
- Podejte trestní oznámení – na Policii ČR (osobně nebo elektronicky).
- Informujte ČOI nebo NÚKIB – pokud byl podvod spojen s online službou nebo firmou.
- Nahlaste falešný web – třeba prostřednictvím CSIRT nebo přímo u dané značky (např. podvod@csob.cz).
Z hlediska zákona jde o:
- Trestný čin podvodu (§ 209)
- Zneužití osobních údajů
- Porušení zákona o ochraně spotřebitele, pokud útočník předstírá, že jde o běžnou službu
Je důležité reagovat rychle – čím dřív podvod nahlásíte, tím větší šance, že se dá škoda zmírnit.
Shrnutí na závěr: Smishing není hrozba budoucnosti. Je to problém dneška.
🔒 Smishing je jedna z nejrozšířenějších forem digitálního podvodu současnosti.
📱 Zaměřuje se na mobilní zařízení a hraje na důvěru a nepozornost.
💳 Cílí na vaše údaje, hesla, přístup k penězům nebo digitální identitě.
🧠 Bojuje se proti němu prevencí, technologií a především – informovaností.
Nepodceňujte to. Možná jste ještě nenaletěli. Ale útočníci se učí, zlepšují a posílají nové vlny zpráv každý den. Proto je důležité vědět, na co si dát pozor, jak reagovat a jak chránit nejen sebe, ale i ty kolem vás.
Vaše komentáře
Zatím nejsou žádné komentáře… Buďte první, kdo ho napíše.
