V dalekém, hustě zalesněném lese, kde slunce hraje na listí stromů jako na harfu, žila skupina zvířátek, která spolu sdílela radosti i strasti každodenního života. Jednoho dne se rozhodli, že uspořádají velký závod, aby zjistili, kdo je nejrychlejší zvířátko v lese.
Zpráva o závodě se šířila lesními cestičkami rychleji než lesní požár a každé zvířátko, od malého myšáka až po velkého medvěda, se chtělo zúčastnit. Každé z nich mělo svůj důvod – zajíc chtěl dokázat, že je nejrychlejší, medvěd doufal, že zhubne pár kilo a stará želva si prostě chtěla zkusit něco nového.
Obsah článku
Audioverze pohádky
Příprava na závod zvířátek
Jak se den závodu blížil, les ožil přípravami. Zajíc si postavil dráhu s překážkami, aby zdokonalil svou schopnost skákání a běhání. Každé ráno skákal přes pařezy, provazy a kameny, které mu v cestě bránily.
Medvěd, který si byl vědom své velké postavy, se rozhodl, že zhubne. Jeho trénink spočíval v běhání kolem velkého jezera a v medvědím aerobiku, což byla podívaná pro všechny lesní obyvatele. Jednou se dokonce tak zapotil, že vytvořil malé jezírko pravého medvědího potu.
Želva, ač pomalá, byla důsledná. Každý den trénovala, aby zlepšila svou vytrvalost, pomalu, ale jistě se ploužila lesem a zpět, někdy tak pomalu, že na ni padaly listy, aniž by si toho vůbec všimla.
Den závodu
Ráno závodu vypuklo v lese vzrušení. Všechna zvířátka se sešla na startovní čáře, každé v jiné barvě a s jiným výrazem odhodlání v očích. Veverka, která byla vyhlášena za rozhodčího díky své schopnosti rychle šplhat na stromy pro lepší výhled, zvedla vlajku a závod mohl začít.
Samotný závod
Když se závod rozběhl, zajíc okamžitě vyrazil vpřed s takovou rychlostí, že ostatní zvířátka jen žasla. Ale zajíc, který byl příliš sebejistý, se rozhodl, že si dá krátký spánek pod dubem, protože si myslel, že má dost velký náskok. To se ukázalo jako velká chyba.
Medvěd, i přes svou obrovskou postavu, si klusal vlastním tempem, ale zanedlouho se zapletl do větví nízkého stromu. Jeho pokusy se osvobodit vyvolaly vlnu smíchu mezi všemi diváky, ale malý ježek mu nakonec pomohl, a medvěd mu za to slíbil podíl na medu z jeho zimní zásoby.
Mezitím želva, nezvykle rozhodná, plížila se vpřed neúnavně a stále. Překvapivě předběhla medvěda, který se ještě snažil dostat ze svého vězení ve stromě, a míjela zajíce, který ještě stále spal. Želví tempo bylo pomalé, ale stálé, a želva získávala podporu všech diváků, kteří jí fandili a povzbuzovali ji.
Většina zvířátek v závodě narazila na různé vtipné překážky. Veverka si spletla trasu a zaběhla si pro oříšky, ptáci se rozptýlili za hmyzem, a liška se zasekla ve snaze ošálit ostatní a skončila sama v pasti, kterou nastražila.
Finále závodu zvířátek
Když se konečně zajíc probudil, zjistil, že ztratil svůj náskok. Rozběhl se s novým odhodláním, ale zjistil, že želva je již kousek od cíle. Ve spěchu se snažil dohnat ji, ale klopýtl o kámen a svalil se na zem právě, když želva překračovala cílovou čáru.
Lesem se rozléhaly ovace, když želva, nejméně pravděpodobná vítězka, dosáhla prvního místa. Všechna zvířátka se shromáždila, aby ji pogratulovala, a medvěd slavnostně přinesl na její počest mísu se svým nejlepším medem.
Závěr pohádky
Po závodě se zvířátka sešla u velké lesní hostiny, kde se podělila o jídlo, příběhy a smích. Medvěd, sice trochu zklamaný ze svého výkonu, se smál na celé kolo, když vyprávěl o své nešikovnosti. Zajíc se poučil, že přílišná sebedůvěra může vést k nečekaným potížím, a želva byla jasným příkladem, že vytrvalost a důslednost vždy přináší své ovoce.
Epilog
Život v lese se po závodu vrátil do běžných kolejí, ale závod nechal v srdcích zvířátek nový pocit společenství a přátelství. Každé z nich si uvědomilo, že ačkoli je soutěž vzrušující, skutečné vítězství spočívá ve sdílení radostí s ostatními. A tak, každý rok na den tohoto nezapomenutelného závodu, se všichni sejdou, aby oslavili své jedinečné schopnosti a neopakovatelné přátelství, které mezi nimi vzkvétalo.
Poučení pro malé čtenáře a posluchače
Milé děti, z pohádky o závodě zvířátek si můžeme odnést několik důležitých poučení:
- Vytrvalost vede k úspěchu: I když se někdy můžete cítit pomalí nebo méně schopní než ostatní, jako naše želva, pamatujte, že vytrvalost a důslednost vás mohou dovést k vítězství. Nedávejte se odradit a pokračujte ve své cestě.
- Nejde jen o vítězství: Zajíc nám ukázal, že být nejrychlejší neznamená automaticky vyhrát. Důležité je zůstat bdělý a nebrat vítězství jako samozřejmost.
- Přátelství je cennější než jakékoli vítězství: Všichni účastníci závodu se nakonec shromáždili a oslavovali společně, což ukazuje, že pravé kamarádství a vzájemná podpora jsou důležitější než jakákoli trofej.
- Smích a humor mohou zlepšit každou situaci: I když se medvěd dostal do trapné situace, nakonec se všichni zasmáli a užili si společně veselé chvíle.
Takže, děti, pamatujte si, že v životě jde o to, abychom byli šťastní, podporovali se navzájem a učili se z každé situace, ať už dobré, nebo špatné.
A nezapomeňte, že každý z vás je jedinečný a speciální, tak jako zvířátka v našem lese.
Kdo je nejrychlejší v lese? – Hodnocení pohádky
Vaše komentáře
Kouzlo pohádek
Pohádky mě provázely už od dětství. Pamatuji si, jak jsem s napětím sledovala příběhy princezen a rytířů, a snila o tom, že se jednoho dne stanu součástí kouzelného světa. I když už dávno nejsem dítě, stále si ráda pohádkám čas od času užiju. Nabízí mi totiž únik z reality a připomínají mi sílu dobra a naděje.
Top
Wauuu, skvela pohádka. Ty ilustrace museli petra urcite dost vycerpavat
Přispějte svým hodnocením pro ostatní čtenáře
